Turistické cíle v okolí obce Vamberk

Mariánské poutní místo na náhorní planině nad údolím Orlice u Chocně. Areál sestává z kostela, zvonice a hřbitova, ohraženého kamennou zdí s třemi kaplemi. S Chocní ho spojuje lipová alej.

Dřevěný kostel v Pěčíně uváděn na počátku 14. stol., barokní zděný kostel nechal postavit Antonín Vít, hrabě z Bubna a Litic v l. 1727–29, stavitelem byl Jan Kumpera z Hradce Králové.

Původně protestantská motlitebna z let 1600–1605, vystavěn Kryštofem Maušvicem z Armenruhe. V interiéru manýristická výmalba, ne zcela odkrytá. Pod presbytářem hrobka, kde jsou pochováni členové rodů Nostitz-Rienek.

V letech 1600–1602 nechal rytíř Heřman Varlich z Bubna postavit kostel s dřevěnou zvonicí. Po smrti zde byl také pohřben a dodnes je zde jeho náhrobek. V 2. pol. 19. století, zřejmě v letech 1864-1866, byl kostel novogoticky přestavěn do současné podoby. Donátory stavby byli Bubnové.

Pozdně gotický kostel, postaven v l.1594–1602 tehdejším majitelem Kryštofem Getengelem z Neunberku, hlavní průčelí kulisovitě předloženo r. 1713 pravděpodobně J. B. Santini-Aichlem. Poškozen r. 1798 požárem, novogotická loď postavena v l. 1838–43 podle plánů arch. Fr. Pavíčka.

Pozdně barokní kostel z l. 1790–92, postavený na místě dřevěné kaple z r. 1787. Zařízení ve stylu lidového baroka a klasicismu.

Raně barokní poutní kostel z let 1692-6 je jednolodní s trojboce uzavřeným závěrem a hranolovou věží, mobiliář rokokový a pseudoslohový. R. 1703 před kostelem přistavěny dvě kaple, r. 1754 tzv. Kaplanka, r. 1778 kostnice. Schodiště z r 1768 má 153 schodů, 16 odpočívadel a zábradlí se sochami světců.

Raně gotický kostel z 2. pol. 13. st. Dnešní podoba novorománská z přestavby r. 1896. Poslední oprava r. 1955. Jednolodní stavba má pětiboký závěr se sakristiemi po stranách. Cenný barokní hlavní oltář (F. Pacák, 1747) a další. Vstup do areálu je hranolovou zvonicí se šindelovou střechou z 16. stol.

Barokní jednolodní kostel z l. 1681–83 má hranolovou věž v záp. průčelí, pravoúhlý závěr se sakristií a oratoří po stranách. Neoslohově opraven v l. 1869–70. Oltář barokní rámový (1717), kazatelna z pol. 18. stol., cínová křtitelnice (1591), varhany (1766). U kostela barokní fara z 2. pol.17. stol.

Na místě současného kostela stál původně gotický kostel. Barokně přestavěn v l. 1720-1721. Jednolodní obdélná stavba s hranolovou věží. Nad presbytářem hranolový sanktusník. Hlavní oltář vinný kmen, v jehož větvích obraz sv. Filipa a Jakuba. Památkově chráněno od r. 1958.

Klasicistní kostel sv. Filipa a Jakuba postaven letech 1849–57 na místě vyhořelého původního dřevěného kostela z r. 1621. Na výzdobě se podílel malíř Umlauf a sochař F.J. Prokop.

Gotický kostel vysvěcen r. 1313, ve 3. čtvrti 14. stol. prodloužena loď. Nejpozd. poč. 16. stol. vyhořel. Upraven roku 1521 Pernštejny. R. 1661 postavena zvonice. Koncem 19. st. novogoticky restaurován. V průčelí zazděny náhrobníky z 16.-18. stol. U kostela novorománská zvonice z let 1870–71.