Turistické cíle v okolí obce Koleč

Pomník památné bitvy na Bílé hoře 8.11. 1620, kde došlo k rozhodujícímu střetnutí České války. Česká královská armáda byla v hodinovém střetu zcela rozbita spojenými vojsky císaře Ferdinanda II. Habsburského a Katolické ligy. Porážka českých vojsk znamenala likvidaci stavovského povstání.

Bílá věž postavena jako součást severního opevnění Pražského hradu po r. 1486 asi Benediktem Rejtem. Zvýšena r. 1522, v letech 1586-1587 upravena na vězení. V r. 1621 v ní vězněni někteří představitelé českého stavovského povstání.

Dominantu křižovatky Chotkovy silnice, Mariánských hradeb a Badeniho ulice tvoří vila č. p. 233/IV, postavená roku 1911 podle společného projektu sochaře Františka Bílka a A. Hulána. Dodnes se intaktně zachovala včetně zařízení sochařova ateliéru.

První zmínky o vsi z r. 1406, před r. 1475 patří Bedřichu z Donína. Ve vlastnictví jeho rodu do r. 1611. Tvrz uváděna r. 1563. V roce 1611 ji získávají Martinicové. Poté ztratila funkci panského sídla. Od r. 1801 lázně. Dnes ústav sociální péče.

Zbytky románského hradu. Poprvé zmíněn r. 1249. Postaven díky snaze biskupa vymanit se z královské moci. Stavba navazovala na Juditin most. R. 1420 při bitvě o Malou Stranu byl vypálen a pobořen. Zachována brána a zbytky hradeb.

Mohutná, pseudorenesanční, budova, dvoupatrová budova z roku 1870 s četnými rizality.

Pozdně barokní zámeček z 18. stol. je jednopatrová budova s mansardovou střechou a věžičkou. Dnes je uvnitř oploceného areálu psychiatrické nemocnice a slouží jejím potřebám.

Pražská botanická zahrada z r. 1966 a zpřístupněná r. 1992 je krásným kusem přírody s netradičním výhledem na Prahu. Chloubou je překrásná japonská zahrada, vinice sv. Kláry a celá venkovní expozice s ukázkami různých biotopů a se sbírkou zkamenělých dřev. Pravidelně se zde pořádají výstavy.

Botanická zahrada UK založená v r.1772 Scottim de Compostelou původně na Smíchově. Zničena povodní v r.1890 a přesunuta na dnešní místo. Poškozena bombardováním v r.1945. Exponáty tropů, subtropů a vzácných rostlin ve skleníkové a venkovní expozici.

Barokní boží muka z roku 1700 stojí na náměstí ve Zlonicích od roku 1968. Původně stála nedaleko poutního kostela sv. Isidora v Budenicích a na současné místo byla přesunuta při úpravách zlonického náměstí. Restaurována byla Pavlem Kytkou, na reliéfní výzdobě pracoval akad. sochař Jiří Kaifosz.

Boží muka pochází z 2. pol. 18. stol. Postavena na hranolovém podstavci z hrubě opracovaných kamenných kvádrů krytých kamennými deskami a na nich vlastní pilířová boží muka z pískovce. Zapsána v seznamu kulturních památek r. 1987.

Boží muka u Svrkyně byla postavena v roce 2015. Autorem je Dušan Seidl. Postavena k uctění památky českých světců a také na památku obětí atentátu z 11. září 2001 ve Spojených státech. Ve středových výklencích umístěny malby českých světců. Pod vrcholovou hlavicí lze po obvodu postupně číst text.