Turistické cíle v okolí obce Koleč

Boží muka, označovaná též jako morový sloup, pocházejí ze 17. století, pravděpodobně z doby před rokem 1685. Na čtyřbokém podstavci stojí mohutný obílený válcový dřík, na něm je čtyřboká kaplička zakončená dvojitým křížem. V mělkých nikách jsou mozaiky světců, vytvořené snad ve 20.století.

Barokní boží muka z roku 1700 stojí na náměstí ve Zlonicích od roku 1968. Původně stála nedaleko poutního kostela sv. Isidora v Budenicích a na současné místo byla přesunuta při úpravách zlonického náměstí. Restaurována byla Pavlem Kytkou, na reliéfní výzdobě pracoval akad. sochař Jiří Kaifosz.

Boží muka pochází z 2. pol. 19. stol. Po jejich zničení nově postaveny r. 1897. Tvar hranolového pilíře děleného římsami do tří etáží. V etážích mělké výklenky, v nich osazeny obrazy svatých malovaných na plechu. Památkově chráněno od r. 1958.

U národní kulturní památky Budeč stojí včelí boží muka. Autorem je Jan Trejbal. Jejich součástí je úl a útočiště zde najde i další hmyz. O úl se starají děti z místní školy. Boží muka vyrobena ze speciálně vyvinutého a probíleného betonu. Místo sošky nebo křížku jsou plástve.

Hranolová, asi 4 m vysoká boží muka se sochou Panny Marie Immaculaty na vrcholu stojí u turistického odpočívadla při červeně značené bývalé poutní cestě od jezuitské rezidence v Tuchoměřicích ke kapli sv. Kříže v Číčovicích. Vznikla v letech 1711-1712, po celkové opravě požehnána v září 2020.

Soška sv. Rocha postavena na tomto místě r. 1838 na balvanu pískovce zvaném Žehrovák. Koncem 19. stol. socha poškozena a pak odstraněna. R. 1936 vyrobena kopie, kterou v r. 1981 zničili vandalové. Zrestaurována a na původní místo umístěna r. 1987 její kopie. Ale i ta r. 2004 zmizela. Další kopie vysvěcena r. 2005.

Barokní boží muka z let 1711-1712 byla obnovena péčí obce Číčovice v letech 2013-2014. Socha sv. Salvátora (Spasitele), která stávala na jejich vrcholu, se však do současnosti nedochovala. Trvají však snahy o její obnovu. Stavbička je označována také jako podstavec sochy sv. Salvátora.

Pozdně renesanční bosovaná brána byla součástí zaniklého domu z roku 1614. Tvoří ji bosovaný půlkruhový portál s pilíři. Vrcholový klenák je ozdoben kartuší. Na střední části římsy obdélný nástavec členěný pilastry. Památkově chráněno od r. 1987.

Zámek byl přestavěn v barokním slohu ze staršího, renesančního dvora v první polovině 18. stol.

Gotická tvrz v Braškově patrně z 14. stol. je písemně doložena r. 1412. Byla chráněna velkým rybníkem a vodním příkopem. Zanikla zřejmě již v průběhu 15. stol. Tvrziště, zmiňované ještě r. 1602, zmizelo beze stopy. Mohlo snad ležet v blízkosti dnešního obecního rybníka.

Původní gotickou tvrz Birkovi přestavěli r. 1652 na dnes zchátralý renesanční zámek s kaplí a se zbytky gotického zdiva . R. 1661 jej postoupili rektorovi jezuitské koleje. Barokní úpravy jsou z let 1721-3, novorenesanční ze 70.-80. let 19. st.

Hradiště Budeč bylo osídleno již v době bronzové ale v dějinách českého státu sehrálo hlavní úlohu v 9. a 10. století kdy zde měl být vyučován kníže Václav. Kostel sv. Petra a Pavla je nejstarší dosud stojící sakrální stavbou na našem území.