Turistické cíle v okolí obce Tutleky

Klasicistní kostel sv. Filipa a Jakuba postaven letech 1849–57 na místě vyhořelého původního dřevěného kostela z r. 1621. Na výzdobě se podílel malíř Umlauf a sochař F.J. Prokop.

Gotický kostel vysvěcen r. 1313, ve 3. čtvrti 14. stol. prodloužena loď. Nejpozd. poč. 16. stol. vyhořel. Upraven roku 1521 Pernštejny. R. 1661 postavena zvonice. Koncem 19. st. novogoticky restaurován. V průčelí zazděny náhrobníky z 16.-18. stol. U kostela novorománská zvonice z let 1870–71.

Kostel sv. Jakuba Staršího ve Skuhrově nad Bělou je barokní stavba z let 1715-1718, opravená r. 1832. Je kostelem filiálním ve farnosti Solnice s pravidelnými bohoslužbami. Od roku 1958 je zapsán v seznamu kulturních památek.

Barokní kostel byl postaven náhradou za pův. dřevěný kostel (14. stol.), který byl zničen za husitských válek v 1. pol. 15. stol. V l. 1748–56 dal hrabě Antonín z Bubna postavit nový zděný kostel. Od r. 1869 farní. Z pův. tří zvonů byly dva zrekvírovány za I. sv. války, zůstal zvon sv. Jakub (1558).

Kostel sv. Jana Křtitele v Klášteře nad Dědinou vybudován patrně v 16. století v místě někdejšího kláštera cisterciáků z 13. stol., zničeného r. 1420 husity. Malý bezvěžový kostel památkově chráněn od r. 1958, nyní filiální ve farnosti Třebechovice p. Orebem, bez pravidelných bohoslužeb.

Jednolodní barokní kostel z l. 1734–36, vzniklý rozšířením hřbitovní kaple doložené r. 1691. Rozšířen 1771, farní od r. 1855.

Pozdně barokní kostel sv. Jiří byl vystavěn mezi lety 1785–87 zedníkem J. Schubertem z Černíkovic a tesařem Fr. Peychou z Třebešova, snad podle projektu Františka Kermera.

Původní starý kostel připomínán od 14. století. Nynější nový kostel postaven v l. 1769-1773. Areál vrcholně barokního městského kostela (kostel, krucifix, socha Mojžíše a přilehlý parčík), dominanta města a říčního údolí. Krypta z r. 1686. Zařízení soudobé (některé kusy ze starého kostela).

Pozdně barokní jednolodní kostel sv. Kateřiny z l. 1796–98. Postaven na místě renesanční kaple (připomínané r. 1626), která roku 1794 vyhořela.

Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Písečné je gotického původu z 14. Stol., přestavěn a rozšířen barokně v 18. stol. Nyní filiální v římskokatolické farnosti Žamberk s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.

Kostel sv. Máří Magdalény ve Skořenicích je novorománská stavba z let 1865-1867, která nahradila starou, raně gotickou svatyni. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Choceň a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Stavba není památkově chráněna.

Gotický kostel, postavený poč. 15. stol. pravděpodobně Šárovci ze Šárova. R. 1614 nechal Jan Rudolf Trčka kostel stavebně upravit. R. 1736 byla přistavěna kostelní předsíň. V oknech se částečně zachovaly malované znaky Trčků z r. 1614. V kostele je zajímavá zděná kazatelna či gotický dřevěný sloup.