Turistické cíle v okolí obce Blevice

Palác vznikl na konci 16. stol. renesanční přestavbou ze dvou středověkých domů, zmiň. r. 1414. R. 1697 přestavěn barokně podle projektu J.B. Matheye. Klasicistní přestavba dle projektu F. a F. Hegerových. V l. 1998–2001 upraven do dnešní podoby.

Dřevěná vyhlídková věž o výšce 12 m byla vybudována na jaře 2014 jako připomínka někdejších triangulačních věží. Má dvě vyhlídkové plošiny ve výši 3 a 7 metrů a je od dubna 2014 trvale volně přístupná.

Vesnická památková rezervace Dobrovíz byla vyhlášena r. 1995. Zahrnuje soubor usedlostí vesměs v podobě z 19. století soustředěných kolem návsi s barokní kaplí. Její součástí je i osamocený, tzv. Žákův mlýn na soutoku dvou potoků asi 1 km od centra obce.

Větrný mlýn holandského typu z r. 1722, jeden z nejstarších u nás, patřící břevnovskému klášteru benediktinů. Za jeho stavitele je považován K. Dientzenhofer. V r. 1900 k mlýnu přistavěna novorenesanční obytná budova. Po r. 1990 opraven a přeměněn na penzion.

Vila Libochvíle postavena roku 1900 v historizujícím slohu. V r. 1930 byla přistavěna garáž a jedna místnost. V rohovém výklenku se dříve nacházela pískovcová soška sv. Václava. Vpravo od arkýře novorománské okno. V poslední době byla vila sídlem advokátní kanceláře.

Vilu v Bubenči si v letech 1929–1930 nechala postavit Marianne Gellertová, dcera Julia Petschka. Eklektickou stavbu navrhl Max Spielmann. Po působení čínského velvyslanectví a následné rekonstrukci se vila v roce 2022 stala sídlem Muzea literatury.

Památkově chráněná novorenesanční vila vznikla v l. 1889–1890 dle návrhu Rudolfa Koukoly pro Marii Knoblochovou. V l. 1919–1920 zde pobýval francouzský generál Maurice Pellé. Upravena r. 1932 firmou Matěje Blechy. Vila se sgrafitovou výzdobou, portikem a zahradou slouží kulturním a výstavním účelům.

Viniční sloup z tvrdého žehrovického pískovce s hranolovitým podstavcem a korintskou hlavicí, se sochou sv. Václava z r. 1676 od barokního sochaře Jana Jiřího Bendla. Původně stál před Staroměstskou mosteckou věží, přesunut byl v r. 1778 a 1847.

Viničný sloup u Zeměch nechala postavit kolem roku 1715 velkovévodkyně Anna Marie Toskánská. Pískovcový sloup původně vrcholil hlavicí, zdobenou motivem vinných hroznů a zakončenou kamenným křížem. Dodnes se dochovala jen polovina spodní části dříku.

Secesní budova divadla byla podle projektu Aloise Jana Čenského postavena v letech 1905–1907. Na výzdobě se podíleli Milan Havlíček (autor velkých alegorických soch na průčelí), Bohumil Kafka, Antonín Popp a Antonín Mára.

Manýristická kruhová kaple postavena v letech 1590–1600 sloužila příslušníkům italské komunity v Praze. Pravoúhlý portikus před portálem kaple je dílem F. M. Kaňky.

Špitál byl založen v roce 1602. Pozdně renesanční stavba vznikala postupně během 1. pol. 17. století a upravena byla v baroku. Špitál byl zrušen koncem 18. stol. Střed křídla při Vlašské ulici tvoří barokní kaple Panny Marie a sv. Karla Boromejského.