Turistické cíle v okolí obce Otvovice

Původně soukromá modlitebna Mordechaje Maisela, dvorního Žida Rudolfa II., byla jako renesanční postavena v letech 1590–92. Současná novogotická podoba z let 1892–94 a 1900, kdy při asanaci okolních domů došlo k odhalení západního průčelí. Po roce 1945 součást židovského musea.

Tvrz je poprvé připomínána k roku 1379, zbytky zdí byly kolem roku 1732 použity na stavbu chlévů a dnes je pohlcena zástavbou.

Původně věžová tvrz připomínána r. 1398 jako sídlo Drchy z Malé Dobré. V pol. 16. stol. obnovena Jiřím Ždárským ze Ždáru. V r. 1696 přeměřena na sýpku. V této podobě se dochovala jako součást hospodářského dvora dodnes.

Třetí malostranská radnice vznikla 1479–81. Pozdně renesanční přestavba 1619–60. Po sloučení pražských měst ztráta původní funkce, utilitární přestavby, snesení štítů a věží (1828). Počátkem 21. stol. důkladná rekonstrukce, obnova původního vzhledu.

Kamenná věž postavená mezi lety 1582 a 1596. Ještě 1582 zachycuje kresba P. Stevense její dřevěnou (hrázděnou) předchůdkyni, vzniklou pro zásobování Malé Strany zřejmě 1502. Opravena po třicetileté válce, vodárenská do 1880, dnes kanceláře.

Raně barokní stavba, kterou v l. 1653–54 vybudoval Ferdinand III. z budovy starší zbrojnice. Jako zbrojnice sloužila do r. 1767, v l. 1780–1833 káznice, v l. 1835–96 malostranská jatka.

Od r. 1620 obecní špitál. Budovy pocházejí z druhé pol. 17. stol. a byly postaveny podle projektu Giona Decapoli, přestavěné na konci 18. stol., upravované v následujících dvou stoletích.

Barokní stavba vilového charakteru vznikla po roce 1796 přestavbou dvou renesančních, barokně upravených domů. Přestavbu iniciovali Černínové z Chudenic, jejím autorem je I. J. N. Palliardi.

Betonový Mánesův most přes Vltavu byl vybudován v letech 1911-1916 a nahradil železnou Rudolfovu lávku pro pěší. Svůj název nese bez přerušení od r. 1920. Vede od Rudolfina ke stanici metra A Malostranská na Klárově.

Kladenské Mariánské sousoší postaveno v l. 1739–41. Podle návrhu K . I. Dientzenhofera. Na sousoší reliéfy sv. Jana Křtitele, Josefa, Anny a Jáchyma. Pak sochy sv. Benedikta, Benona, Vojtěcha a Jana Nepomuckého. Na vrcholu Panna Marie s Ježíškem v náručí stojí na zeměkouli.