Turistické cíle v okolí obce Slatina

Barokní fara z l. 1750 – 1752, postavená J. F. Hűbnerem podle projektu K. I. Dientzenhofera. V roce 1916 povýšena na děkanství.

V jádru gotická budova děkanství ve Slaném. Pozdně barokně přestavěná na poč. 80. let 18. stol. Další úpravy v letech 1886, 1922 a 1930. Interiéry opraveny v letech 1991-95. Sochařská výzdoba obnovena v r. 2004. Atika zdobena sochami dvou andělů, mezi nimi kříž. Sochařská výzdoba obnovena r. 2004.

Renesanční dům ze 16. století na místě dvou gotických domů ze 14. století. Dům postupně vlastnili Šlikové, Lobkowiczové, Martinicové, Kolowratové, Dietrichsteinové. Na začátku 19. století byl palác rozdělen na několik bytů.

Jedno z nejznámějších a přírodovědecky nejcennějších chráněných území Prahy. Je to skalnatá a hluboká soutěska Šáreckého potoka, která vznikla postupnou vodní erozí. Jedná se o nejstarší horniny, předprvohorního stáří, na území Prahy, jejichž stáří se odhaduje na 800 mil. let.

Zaniklá tvrz v Dobrovízi měla jen krátkou historii. Prvně je doložena r. 1400 při prodeji vsi a zanikla někdy v průběhu husitských válek, protože po jejich skončení již není zmiňována. Nedochovaly se po ní žádné stopy a není známo, kde přesně stála.

Zaniklá tvrz Drasty je doložena pouze po dobu jednoho století, poslední zmínka je z r. 1482. Není známo, kde přesně stála ani jak vypadala. Osada Drasty asi o 20 staveních je nyní místní částí města Klecany.

Dřevěná zvonička tvořena hraněným trámem na betonovém soklu. Kryta kuželovou stříškou. Originál zvonu z roku 1842 uložen na obecním úřadě. Na místě jeho kopie. Zvonička zapsána do seznamu kulturních památek r. 2006.

Dřevěná zvonička ojedinělé konstrukce. Tvoří ji čtveřice sloupů s ondřejskými kříži. Na dřevěných sloupech stanová střecha. Na ní zvonička s kuželovitou stříškou. Zvonička pochází z 19. stol. Na vrcholku vysoký křížek.

Areál bývalého uhelného dolu, dnes hornický skanzen a tzv. "expozice posledního dne", kdy jsou uchovány stroje a zařízení tak, jako by jej horníci právě opustili.

Renesanční palác na místě starších objektů spojených pány ze Šternberka, za Rudolfa II. sloužil k ubytování pážat, raně barokní úpravy Carla Luraga z r. 1666, upraven klasicistně a novodobě.

Vrcholně barokní dům z r. 1710 podle projektu K. Dientzenhofera. Pozdně klasicistní přístavba z r. 1864 ve dvoře. Na nároží je socha sv. Josefa s Ježíškem od F. Geigera z let 1709–14. Ve 2. patře se dochovaly barokní malované trámové stropy.