Turistické cíle v okolí obce Rychnov nad Kněžnou

První písemná zmínka o budově rychnovské radnice je z roku 1596. Radnice na rychnovském náměstí je klasicistní, postavená v letech 1802–1804, pravděpodobně J. Najmanem. Sídlí zde Městské informační centrum.

Renesanční radnice s věží byla postavena v 2. pol. 16. stol. Do 20. stol. byla sídlem městské samosprávy, do r. 1765 vč. hrdelního soudu, později zde byl městský archiv. Poničena požáry v l. 1806 a 1866. R. 1991 rekonstrukce. Dnes slouží jako obřadní síň a jako výstavní prostory, věž je vyhlídková.

Rodný domek F. L. Heka je jedním ze symbolů Dobrušky. Dům dokládá původní ráz dobrušské architektury 18. stol. Expozice v domku byla veřejně otevřena v květnu 1972. Přístupné jsou tři místnosti – obytná, kupecký krám a třetí místnost je koncipována jako expozice F. L. Heka.

V obci Helvíkovice (dnes součást Žamberku) se 21. srpna 1698 narodil vynálezce bleskosvodu Prokop Diviš. Kousek od Divoké Orlice stojí Divišův rodný dům. Vedle domku stojí kopie původního bleskosvodu.

Původně vodní tvrz z r.1567 nechal Kryštof Mauschwitz z Armenruh v roce 1600 zbořit a postavit pozdně renesanční zámek. Svoji současnou podobu dostal v r. 1855 za hraběte Josefa z Nostic. Zajímavá je výzdoba zámecké kaple v prvním patře.

Zaniklý hrádek nad vsí Červená u Letohradu. Písemné prameny zcela chybí. Pravděpodobně vznikl jako opěrný bod v době hustiských válek a brzy nato zanikl. V té době patřilo Kyšperecko rodu Žampachů z Potštejna. Hrad měl vojenskou funkci.

Hrad, z něhož se dochovaly pouze terénní nerovnosti, vznikl asi na přelomu 13.–14. století. Roku 1425 byl dobyt východočeskými husity, podruhé byl hrad dobyt roku 1457 vojskem krále Jiřího z Poděbrad. Roku 1495 se uvádí jako pustý.

Zámek byl vybudován jako barokní stavba v letech 1676 – 1690 pro Františka Karla Liebštejnského z Kolovrat. Před rokem 1722 byl zámek patrně podle návrhu Jana Blažeje Santiniho-Aichla upraven do nynější podoby.

Viléma Ostrovský ze Skalky původní tvrz přestavěl na renesanční zámek. Za Mladotů ze Solopysk zámek přestavěn v barokním slohu, průčelí zámku pak v polovině 18.stol. v rokokovém stylu. Později bylo v zámku muzeum Jiráskova Temna.

Nepatrné zbytku hradu postaveného r. 1282. Roku 1387 hrad zakoupil Půta z Častolovic, po jeho smrti připadl králi. Po roce 1558 se připomíná jako pustý. Dvoudílné sídlo složené z předhradí a jádra hradu, ze tří stran chráněný příkopem (z části i valem), na východě je strmý sráz k říčce Bělé.

Současnou třípatrovou dřevěnou rozhlednu o výšce 10 m postavila obec Skuhrov nad Bělou v místě zříceniny zdejšího středověkého hradu v roce 2011 k podpoře turistického ruchu. Rozhledna je snadno přístupná z parkoviště u kostela a po naučné stezce. Na vrchol vede 38 schodů.

Mariánský sloup s balustrádou na dvou stupních na půdorysu kvadrilobu, piliřky s rozvilinou v rámcích, kuželky novější. Na vrcholu socha Panny Marie. Soklová část kvádrová s erby a nápisy. Vrcholně barokní sochařské dílo z roku 1707. Dominantní prvek ve východní části náměstí. Památkově chráněný.