Turistické cíle v okolí obce Trnávka

Pomník k 600. výročí konání Čáslavského sněmu na Kostelním náměstí vedle kostela sv. Petra a Pavla. Instalován 2.12.2021 v rámci projektu "Boží bojovníci - 600 let.

Novorenesanční pomník Karla Havlíčka Borovského (1821–56) od Josefa Strachovského na náměstí před Vlašským dvorem připomíná kutnohorské působení zakladatele moderní české žurnalistiky v letech 1849–51. Další jeho připomínkou je pamětní deska na Karlově v místech domu, kde v Kutné Hoře bydlel.

Pomník čáslavského utrakvistického kaplana, který byl v Čáslavi r. 1627 popraven čtvrcením. Pomník stojí před kostelem sv. Petra a Pavla. Osmiboký sloup zdobený trnovou korunou na členěném podstavci s hlavicí završenou kalichem byl postaven roku 1925 Karlem Borovičkou podle návrhu arch. Bohumíra Kozáka.

Secesní budova z doby okolo r. 1910. Patrová dvoukřídlá budova s dvoupatrovou věží s hodinami. Oprava poč. 20. let 20. stol. Nad okny z obou stran umístěny znaky Československé republiky. Budova památkově chráněna od roku 1958, dosud slouží původnímu účelu.

Empírová usedlost z doby kolem roku 1830 se starší renesanční částí. Jádrem je patrová obytná stavba. Obytné budovy s bohatě zdobenou fasádou. K levému křídlu přiléhá ohradní zeď s bránou do dvora. Od r. 1966 chráněná kulturní památka.

Chráněné území tvoří dvě menší bezodtokové lesní tůně na místě někdejšího třešňového sadu. Předmětem ochrany jsou populace obojživelníků a jejich biotop. Zejména se jedná o čolka velkého a možnost jeho rozmnožování.

Radnice postavena v letech 1769-70 a upravována v průběhu 19.století. Palácová dvoupatrová stavba v barokním slohu, s mansardovou střechou. Uprostřed nad nikou je nízká věž s bání. V oblouku nad balkonem umístěn reliéf městského znaku.

Pozdně barokní stavba od Františka Jedličky z Heřmanova Městce z roku 1782 nahradila původní radnici, která stála uprostřed náměstí. Hodiny instalovány 1854, přestavba interiérů 1977. Sídlo městského úřadu.

Chátrající novogotický letohrádek postavený Karlem Weinrichem r. 1880 mezi Dobřenicemi a Rohoznicí. Obdélná zčásti patrová budova s cimbuřím a okrouhlou věžičkou.

Lichoběžníkové tvrziště vzniklé před husitskými válkami, bylo součást majetku opatovického kláštera. Poté patří k panství Kunětická Hora. Kolem roku 1480 je držena jako zástava Mikulášem Otcem z Chrastu. Kolem r. 1900 byly na tvrzišti nalezeny kameny, cihly, silný řetěz a další předměty.

Měšťanský palác pojmenovaný po vlastníkovi z konce 15. století - kutnohorském měšťanu Sankturinovi z Nedvojovic. Jeho jádro tvoří gotická věž z 13. století. Dům byl stavebně upravován v pozdní gotice a v baroku.

Evangelický sbor vznikl v Kutné Hoře jako filiální z Libenic (1883), osamostatnil se roku 1891. Komplex kostela a fary vznikal na místě zbořeného domu 308 postupně v letech 1887–1930 v dórsko-novoempirovém slohu dle projektu Františka Buldry. V letech 1972–79 byl upraven interiér (manželé Radovi).