Turistické cíle v okolí obce Sazená

Hlavní osídlení spadalo do 1.tisl. př.n.l. Místo je chráněno po délce svahy strmě spadajícími do údolí. Bylo obehnáno hradbami. Patrné zbytky valů. Na jižní straně zachovány zbytky kamenných základů hradeb. Hradiště zničeno za neznámých okolností.

Koncem 16. stol. za Gryspeků z Gryspachu byl mlýn přestavěn v renesančním slohu a později došlo k jeho barokisaci. Nad vchodem je umístěn znak panenského řádu sv. Norberta. Uvnitř mlýna zabudována atypická pevnůstka lehkého předválečného opevnění.

Původně gotický dům. Přestavba r. 1536 na pivovar a r. 1578 do současné podoby. Patrový dům s nárožním arkýřem a renesančním kamenným portálem. Barokní portál umístěna se soškou sv. Jana Nepomuckého s dvěma andílky. V současnosti opět pivovar, založený v roce 2010.

Zděná mohyla, vžitý název Pyramida. Místním panstvem postavena v polovině 18. století. Stavba chátrala a začala se rozpadat. V j21. století pyramida staticky zajištěna, opravena a nově povrchově upravena.

Sloup postavený jako poděkování za konec poslední morové epidemie v Čechách roku 1714. Bohatá sochařská výzdoba podstavce se sochami sv. Rosalie, Františka Xaverského, Rocha, Šebestiána, Barbory a Pavlíny vrcholí dvojsochou Panny Marie a sv. Karla Boromejského na vrcholu. Naposledy opraven 1943.

Rozměrné barokní sousoší z roku 1729 ve formě trojbokého sloupu, obklopeného sochami světců, dílo Johana Pursche. Spolu s nedalekým kostelem a zámkem vytváří dominanty rozlehlé chlumínské návsi. Obnoveno roku 1958. Absence protimorových patronů problematisuje literaturou udávaný účel jeho zřízení.

Tříobloukový železobetonový most vystavěn v letech 1926-1928. Pojmenován po prvním čs. prezidentovi. Ze tří oblouků je nejdelší prostřední nad řekou a překonává za normálního stavu vody celý tok Vltavy. Během války a stejně tak za komunistů byly odstraněny reliéfy s nápisy a prezidentem Masarykem. Na svém místě jsou až po roce 1989.

Kolem r. 1660 Jan Zbyněk Zajíc z Házmburku přestavěl středověkou tvrz na renesanční zámek. V r. 1748 majitelé hrabata Kinští ze Zlonic zámek opravili. Na konci 19. stol. přebudovali Tomanové zámek v novou jednopatrovou obytnou budovu.

Areál bývalé myslivny tvoří již jen torza přízemních budov. Jednalo se o klasicistní stavby z počátku 19. století. Bývalá myslivna je velmi zpustlá a pomalu zarůstá křovinami. Budovy se mění ve zříceninu.

Jednopatrový barokní dům zv. Nedvědovský. Dochovaný arkýř původně renesanční upraven v baroku. Nad vchodem plastika medvěda datovaná rokem 1779. Do dnešní podoby upraven na konci 18. a 19. století. V r. 1958 zapsán do seznamu nemovitých památek.

Renesanční zámek postavil Florián Griespek z Griechspachu a jeho syn Blažej v l. 1552-1614. Za třicetileté války zámek poškozen, r. 1623 byl prodán Polyxeně Pernštejnské z Lobkowicz. Po r. 1652 opraven, sloužil jako správní budova, později jako lazaret. R. 1948 zestátněn, r. 1993 vrácen Lobkowiczům.

Zcela zdevastovaný areál nejmladšího roudnického židovského hřbitova se nachází na západním okraji města. Založen byl roku 1890, používán ještě po II. světové válce. Později rozkradeny téměř všechny náhrobky, vypálena obřadní síň (1985).