Turistické cíle v okolí obce Dříteč

Chátrající novogotický letohrádek postavený Karlem Weinrichem r. 1880 mezi Dobřenicemi a Rohoznicí. Obdélná zčásti patrová budova s cimbuřím a okrouhlou věžičkou.

Lichoběžníkové tvrziště vzniklé před husitskými válkami, bylo součást majetku opatovického kláštera. Poté patří k panství Kunětická Hora. Kolem roku 1480 je držena jako zástava Mikulášem Otcem z Chrastu. Kolem r. 1900 byly na tvrzišti nalezeny kameny, cihly, silný řetěz a další předměty.

Areál kostela, kolumbaria, administrativní a školící budovy Církve československé husitské, postavený podle projektu Josefa Gočára 1926–7. Sídlo hradecké diecese, jedna z dominant západní části prvorepublikové zástavby města.

Empírové schodiště Bono publico (tj. Pro blaho lidu) vzniklo na místě Rybářské fortny roku 1810 podle projektu vojenského inženýra J. Lauera pro spojení Velkého náměstí a kasáren na břehu Orlice. Unikátní stavba se třemi světlíkovými kopulkami.

První stavba Josefa Gočára pro město Hradec Králové, postavená v letech 1909–10 na místě zbořené vodárenské věže Kropáčky. Spolupráce města a architekta vyvrcholila návrhem celé nové části města směrem k nádraží po I. světové válce.

Škroupův dům v Osicích postaven na počest slavného rodáka r. 1928 ze sbírky občanů jako památník a kulturní i společenské zařízení s divadelním sálem a tělocvičnou Sokola. Od r. 1966 chátrá, opravena pouze střecha propadlá r. 1988. Stavbu r. 2018 převzal ve snaze o záchranu Královéhradecký kraj.

Nevýrazné zbytky velkého tvrziště za čp.1. V r. 1318 je uváděn Vilém z Lysce a ze Slepotic. R. 1391 se uvádí Filip ze Slepotic. Kolem r. 1470 zde sídlí Heřman ze Sulic, předek Slepotických ze Sulic. První zmínka o tvrzi je až r. 1510, r. 1570 prodává Jiří Slepotický komornímu panství pardubickému.

Sloup Nejsvětější Trojice s Pietou pochází z konce 17. století. Zajímavě řešené barokní sousoší. Na vrcholu sloupu sedí Bůh Otec, v levé ruce drží zeměkouli a v pravé žezlo. Pod sloupem umístěno sousoší Piety. V letech 2007-2009 proběhla rekonstrukce sloupu.

Pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého v severním rohu Masarykova náměstí nedaleko kostela sv. Máří Magdalény. Z 2. poloviny 18. století, autorsky neurčená. Pískovcová plastika světce v podživotní velikosti na vysokém profilovaném podstavci s andělíčky na volutách. Památkově chráněná.

Socha světce stojí na zatravněném ostrůvku Malého náměstí. Na třech osmibokých stupních podesty se zdvihá bohatě reliéfně zdobený a členěný sloupovitý podstavec, na jehož soklu je nápis s datováním: "AFS ANNO 1730". Na vrcholu podstavce je vztyčena pískovcová socha světce v klasickém ztvárnění.

Sochu evangelisty a apoštola sv. Marka na mohutném podstavci nechala na okraji obce postavit rodina Moravcova r. 1878 na paměť zemřelého člena rodiny. Po vandalském poškození byla obcí r. 2019 zrestaurována a přenesena na současné místo v centru.

Barokní sousoší Nejsvětější Trojice stojí na náměstí v Třebechovicích od roku 1749. Roku 1832 bylo opraveno, další oprava byla provedena r. 2005. Nejsvětější Trojice společné označení Boha v křesťanském dogmatu o třech osobách (Otci, Synu a Duchu svatém) které sdílejí jediné božství.