Zámek stál údajně před r. 1700. Dnešní budova vznikla po r. 1705 jako letohrádek premonstrátů. V r. 1784 přešel zámek do soukromých rukou. Stavební úpravy proběhly r. 1850 další v letech 1878–1879 a poslední pak v duchu historizující moderny v letech 1924-1925.
V r. 1265 se uvádí Zumrak z Týnce. V průběhu husitských válek jej získává Jan Hroch z Mezilesic. První zmínka o tvrzi je až z r. 1543, kdy panství vlastní vnuk Jana Hrocha Hroch Týnecký z Mezilesic. Týnec byl mezi r. 1639–1648 několikrát vydrancován Švédy, což pravděpodobně způsobilo zánik tvrze.
Husův sbor v Heřmanově Městci je sakrální stavba z let 1927-1929, která byla postavena podle projektu arch. Františka Potůčka pro potřeby církve československé husitské založené na počátku r. 1920. Svému původnímu účelu slouží dosud.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Pardubický kraj, Jezbořice
Tvrziště na hraně nad Klešickým potokem nedaleko kostela. O vsi první zmínka z r. 1131, kdy patřila olomouckému biskupství. Od poč.15. stol byla zastavována a některý z majitelů zde postavil tvrz (beze zmínky v písemných pramenech). Podle A. Sedláčka tvrz založili Bochovci z Bochova v l. 1441-1488.
Kaple byla postavena v neoklasicistním stylu roku 1896. Stavba byla financována rodinou Sikáčkových. Na střeše kapličky obdélníkového půdorysu je umístěna zvonička.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Pardubice-Opočínek
Kaple z r. 1997 postavena nad mariánským sloupem poblíž pramene léčivé vody. Sloup dal postavit r. 1869 hrabě Karel Chotek s chotí Marií, později opatřen dřevěným přístřeškem. Chátrající objekt zrekonstruován v letech 1995-1997 stejně jako studánka sv. Anny vzdálená asi 30 m. Poutní místo.
Kaple dokládá dlouhé přežívání barokních motivů ve venkovském stavitelství. Postavena roku 1822 V. Říhou, opravena 1908, tehdy osazen reliéf patronky od B. Dvořáka ve štítu. Socha na hlavním oltáři a vstupní mříž zřejmě ze starší stavby z 18. století.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Dobřenice
Kaple jako typický produkt barokní zbožnosti z 18. století, který se od svého zřízení nacházel při cestě z Osiček do Dobřenic, ale pozdějším posunutím této komunikace jižním směrem a scelením zdejších pozemků při tzv. socializaci vesnice se ocitl v současné poloze, tj. opuštěný uprostřed polí a luk.