Turistické cíle v okolí obce Hustířany

Velké tvrziště kruhového tvaru se třemi příkopy při řece Bystřici. Tvrziště ze 13. stol., opuštěné koncem 16. stol. Zarovnáno zemědělskými pracemi v 19. stol. a poškozeno melioračními pracemi ve 20. stol. I přes tyto zásahy je tvrziště stále patrné.

Karel Ferdinand Dobřenský z Dobřenic nechal před r. 1748 buďto přestavět starou tvrz, nebo postavil barokní zámek v jejím těsném sousedství. Je to jednopatrová barokní budova s mansardovou střechou a barokním portálem. Nyní v soukromém vlastnictví.

Novoklasicistní budova nové radnice, původně chlapecká škola, po první světové válce přestavěna architektem Karlem Jarolímkem. Plastická výzdoba je od sochaře Kulhánka z Hořic. Památkově chráněna od r. 1958.

Původně barokní zámek postavený na konci 18. stol. Františkem Šperlingem na místě Jakubova Dvora (později Nového Dvora). Zámek byl na konci 19. století a v průběhu 20. století zmodernizován. Na přelomu let 2010 a 2011 opraven soukromým majitelem a využit k chovu koní.

Severozápadně od Hradce Králové poblíž obce Chlum se nachází bojiště, kde se 3. července 1866 odehrála prusko-rakouská bitva. Dnes se zde nachází mimo jiné válečné museum, kostnice a zbytky dělostřeleckých okopů. Každý rok se tu konají vzpomínkové akce a rekonstrukce bitvy.

Mohutná bastionová pevnost byla vybudována v l. 1780-87 na podnět císaře Josefa II. pro střežení Náchodské branky proti invazi Prusů. Projekt vypracoval inženýr a generál Duhamel de Querlonde. Raritou je systém podzemních chodeb (45 km). K obléhání pevnosti nikdy nedošlo, Prusové ji r. 1866 obešli.

Mariánské sousoší pochází z dílny Matyáše Bernarda Brauna a bylo postaveno v letech 1722–1727. Renovováno v roce 1997. Originály soch jsou vystaveny v lapidáriu pevnosti Josefov.

Kvalitní barokní sousoší z roku 1732 v parčíku před východní frontou kostela Nanebevzetí Panny Marie. Na pěti stupních podesty se zdvíhá hranolový sokl s nástavcem. Nástavec je ukončen profilovanou římsou, na které stojí v objetí sv. Anna s Pannou Marií a Ježíškem, původně se svatozáří nad hlavami.

Jedná se o lesní studánku v lese Dehetníku, nacházejícím se jižním směrem od obce Divec, která byla v těchto místech od nepaměti a původně byla její voda vydávána za léčivou, což se rozbory již koncem 19. století nepotvrdilo. Vedle toho však měla jiný prim, voda z ní tekla i za těch největších such.

Pomník stojí v parčíku na Husově náměstí před prodejnou potravin. Vybudován byl v roce 1904.

Centrální pomník padlým v bitvě o Dvůr Králové ve válce v roce 1866. Má tvar stupňovitého pískovcového jehlanu s reliéfem tropea (polní dělo, brnění, kopí, šavle, praporce) a nápisem "Památce padlých vojínů z roku 1866". R. 2009 restaurován.

Pomník ve tvaru stély s plastikou Božího oka a s litinovým křížem na vrcholu stojí nad šachtou s pozůstatky cca 25 neznámých rakouských vojáků, padlých při bojích o Kohoutův dvůr v roce 1866.