Turistické cíle v okolí obce Velká Bukovina

nebo vyberte

Velká Bukovina

Královéhradecký kraj,  Náchod  (NA)
Nalezeno celkem 199 záznamů, 15 / 17 stran, vyhledáno za 0.58 sec
 Velichovky
290.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Velichovky
Jednoduchý empírový zámek postaven po r. 1803 rytířem Janem Höpflingenem z Bergendorfu místo zchátralé tvrze. Od roku 1945 v majetku obce, dnes slouží jako víceúčelový dům.
 Velká Bukovina
tvrz, zaniklý, nepřístupno, Královéhradecký kraj, Velká Bukovina
Tvrz se prvně zmiňuje při prodeji panství Johance z Pašiněvsi r. 1589. Od r. 1680 v majetku Karla Leopolda Rodovského z Hustířan, od r. 1730 hraběte Šporka. Tvrz ztratila na významu a koncem 17. nebo zač. 18. stol. byla rozebrána na stavební materiál, použitý na stavbu domů čp. 1 (zaniklý) a čp. 23.
 Velké Svatoňovice
tvrz, terénní náznaky, není známo, Královéhradecký kraj, Velké Svatoňovice
Téměř zaniklá tvrz, postavena patrně ve 13. stol. vladykou Bartolomějem Svatoněm. Svatoňovice se prvně zmiňují r. 1357, od kdy zde sídlil Albert ze Skalice a to do r. 1386, kdy byly připojeny k Vízmburku. Tvrz poté zanikla a na jejím místě vyrostl statek. Pod statkem jsou dochovány gotické sklepy.
 Velký Třebešov
300.0 m. n.m.
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Královéhradecký kraj, Velký Třebešov
Tvrz Jana Chvalkovského z pol. 16. stol. R. 1611 ji prodává Jan ml. Dobřenský z Dobřenic Markvartu Stánovskému ze Sovojovic, ten r. 1613 Albrechtu Václavu Smiřickému, poté obdélná křížově a valeně klenutá budova využívána jako hospodářská budova, od r. 1827 jako hostinec, později soukromé obydlí.
 Velký Vřešťov
hrad, zaniklý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Velký Vřešťov
Zaniklý hrad. Sídlo Mutiny z Vřešťova v 2. pol. 13. stol. R. 1348 maj. páni z Rýzmburka, v drž. rodu do poděbrad. doby (význ. politik Aleš Vřešťovský z R.). Za poděbrad. válek dobyt. Konec 15. stol. – r. 1638 maj. Kordulové ze Sloupna. Poté zpustl.
 Velký Vřešťov
poloha Na hradě, Starý Vřešťov či Malý Vřešťov
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Velký Vřešťov
Pozůstatky nevelkého hradu na levém břehu říčky Trotiny, předchůdce severozápadněji položeného hradu blíže vsi. Zřejmě dřevěný hrad s bergfritem v čele jádra, sídlo Mutiny Vřešťovského, zmiňován r. 1279. Zanikl nejpozději v pol. 14. stol.
 Veselice
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Veselice
Hrad nad soutokem Metuje a Rozkoše stál dle archeologických nálezů už v 13. stol. R. 1370 se uvádí Dluhomil z Veselice. V l. 1371–1372 se zmiňují bratři Mladota, Jan či Ješek, Petr a Jindřich z Veselice. Koncem 15. stol. se zboží rozděluje na dvě části a hrad důsledkem toho zaniká.
 Vízmburk
hrad, zřícenina, nepřístupno, Královéhradecký kraj
Hrad z 2. poloviny 13. století, r. 1447 odkoupen a zbořen Slezany. Znovuzrozen v r. 1972 při archeologickém výzkumu, během kterého získal označení České Pompeje. V současnosti je hrad spravován Sdružením pro Vízmburk a je přístupný veřejnosti.
 Vlastivědné muzeum
ostatní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Královéhradecký kraj, Dobruška
Muzeum bylo založeno r. 1924, slavnostně otevřeno 19.7.1931 z iniciativy místních spolků a organizací. Od r. 1984 sídlí v býv. rabínském domě na Šubertově nám. Muzeum má několik stálých expozic, v rodném domku F. V. Heka, na radniční věži, v domě na Šubertově nám. a řadu sezónních.
 vodní nádrž Les Království
327.0 m. n.m.
Těšnovská přehrada
voda - přehrada, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Bílá Třemešná
Malebná přehradní nádrž na Labi s novogotickou hrází z let 1903-1919 s malou vodní elektrárnou. Od r. 2010 národní kulturní památka.
 vodní nádrž Rozkoš
280.0 m. n.m.
Východočeské moře
voda - nádrž, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj
Přehrada Rozkoš byla postavena v letech 1951–69 a je významnou rekreační oblastí východních Čech. Rozlohou přes tisíc hektarů patří do první desítky největších vodních ploch v ČR.
 vojenský hřbitov
sakrální památky, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Česká Skalice
U města Česká Skalice leží vojenský hřbitov, kde je pohřbena většina padlých vojáků z bitvy, která se konala dne 28. 6. 1866 v průběhu tzv. sedmitýdenní prusko-rakouské války.