Turistické cíle v okolí obce Veselice

Jednolodní barokní kostel sv. Kateřiny vystavěn v letech 1748–1752 na místě staršího zbořeného kostela, jenž byl původně dřevěný, ve 14. stol. zmiňován jako farní. Před kostelem socha sv. Panny Marie (dílo Matyáše Brauna a Františka Pacáka) z r. 1749. Okolo hřbitov s cennou márnicí.

Gotický kostel, postavený poč. 15. stol. pravděpodobně Šárovci ze Šárova. R. 1614 nechal Jan Rudolf Trčka kostel stavebně upravit. R. 1736 byla přistavěna kostelní předsíň. V oknech se částečně zachovaly malované znaky Trčků z r. 1614. V kostele je zajímavá zděná kazatelna či gotický dřevěný sloup.

Kostel sv. Máří Magdalény gotického původu přestavěn barokně v letech 1720-1721 hrabětem F. A. Sporckem, po požáru r. 1882 upraven klasicistně a přistavěna nová věž. V presbytáři náhrobní kameny rodičů a sourozenců vojevůdce Albrechta z Valdštejna. Nyní filiální kostel bez pravidelných bohoslužeb.

Barokní kostel byl vystavěn v l. 1709 - 1716 purkmistrem F. Jedličkou. U kostela byl v l. 1709 - 1856 hřbitov. Kostel byl zrušen za císařských reforem r. 1791 a poté sloužil různě, i jako sklad střelného prachu. R. 1846 byl opraven a znovu vysvěcen. Důkladně opraven r. 1875 a v l. 1999 - 2001.

Původní gotický kostel sv. Michaela archanděla ze 14. století barokně přestavěn počátkem 18. stol. Vedle kostela socha sv. Jana Nepomuckého. Jednolodní kostel s presbytářem, sakristií a masivní hranolovou věží. Kolem místní hřbitov.

Chrám založen počátkem 14.st. První opěrný pilíř postaven roku 1404. Dostavba probíhala v druhé pol. 15.st. Zvýšení lodí a jeho dnešní podoba jsou z této doby. Velkou rekonstrukci kostela prodělal začátkem 20.st.

Farní kostel sv. Mikuláše v Bohuslavicích gotického původu upravován převážně barokně v 17., 18. i 19. století. Vnitřní zařízení vesměs novorenesanční z 20. stol. Pravidelné bohoslužby zajišťovány ex currendo z farnosti České Meziříčí. Památkově chráněn od r. 1958.

Barokní kostel na místě svatyně z r. 1385 nechal postavit v l. 1741–47 Rudolf Josef hrabě Colloredo. Po zřícení klenby novorenesančně obnoven r. 1901. Jednolodní obdélný s hranolovou věží před jižním průčelím, pravoúhlým závěrem a čtvercovou sakristií v ose. U kostela památné lípy z l. 1849 a 1918.

Novogotický kostel sv. Petra a Pavla v Zaloňově pochází z let 1898-1900 a nahradil barokní stavbu z 18. století. Je filiální v římskokatolické farnosti při děkanství Jaroměř a konají se v něm pravidelné bohoslužby.

Farní kostel sv. Prokopa v Přepychách gotického původu ze 14. stol. přestavěn renesančně r. 1574 za Viléma Trčky z Lípy a Lichtenburka. Věž nově postavena r. 1841. Konají se zde pravidelné bohoslužby. Od r. 1958 kostel s ohradní zdí pův. hřbitova chráněn jako kulturní památka.

Kostel sv. Štěpána poprvé zmiňován r. 1355 jako farní, s patronátem Alberta z Ryzemburka. Kostel rozšířen a barokně přestavěn v 2. polovině 17. století. Interiér upraven v polovině 19. století a na počátku 20. století.

Renesanční kostel sv. Václava v Číbuzi postaven r. 1601 na místě staršího, kostel ve vsi doložen již koncem 13. stol. Přestavěn barokně po požáru r. 1772, dále opravován v letech 1839, 1897, 1972, 1987 a 1995-1996. Nyní farní s pravidelnými bohoslužbami.