Turistické cíle v okolí obce Martínkovice

Pův. gotický kostel byl postaven zřejmě r. 1310. Vyhořel v l. 1441 a 1570, přestavěn v l. 1570 - 1578 stav. Vlachem Baltasarem za Albrechta ze Smiřic. Nejvíce poničen požárem r. 1663, při opravě sníženy věže a opatřeny dřevěnou nástavbou (18. stol.). R. 1850 přistavěna záp. předsíň. Opraven r. 1939.

Barokní novostavba z roku 1724 na místě dřevěného kostela z 15. století. Kostel nechal postavit hrabě Jan Karel Straka z Nedbalic. Kostel byl opraven v roce 1892. Většina zařízení je barokní, část pochází z původního dřevěného kostela.

Dřevěný kostel ze 14. stol. zanikl koncem 16. stol. Nahrazen barokním dřevěným kostelem. V letech 1722-1727 vystavěn nový zděný podle projektu Ignáce Kiliána Dientzenhofera. V těsném sousedství stojí původní barokní fara.

Barokní kostel Všech Svatých z let 1713–1717 vznikl přestavbou staršího gotického kostela. Za kostelem se rozkládá starý hronovský hřbitov. U kostela stojí pozdně renesanční zvonice z roku 1610.

Barokní kříž s bohatě zdobeným žulovým podstavcem s plastikou Panny Marie a litinovým, složitě tvarovaným křížkem na vrcholu. Od kříže jsou zajímavé výhledy na Hejšovinu, Ostaš, Kočičí skály, Policko.

Pomník připomíná místo, kde 30. června 1945 bylo zastřeleno při odsunu 23 Němců.

Kžížová cesta z 19. století vede kolem martínkovského hřbitova. Většina zastavení je poškozena, dochovalo se jen několik málo vyobrazení na plechových tabulkách.

Zbytky křížové cesty z r. 1850, začínající u kaple sv. Anny na horním konci Martínkovic.

Zřícenina obdélné kaple o rozměrech 4,2 x 6 m, datované většinou do 18. století (podle některých zdrojů do r. 1815). K jejímu vzniku se váže hned několik pověstí. Zachovány pouze obvodové zdi z červeného pískovce.

Pseudoslohový hrad či zámek Leśna Skała, původně zvaný Burg Waldstein, je největší místní turistickou atrakcí. Novogotická stavba z let 1831-1837 stojí nad městem Szczytna (pův. Rückers) v nyní polské oblasti Kladska. Od r. 2020 je příležitostně zpřístupňován veřejnosti.

Pískovcový kříž z roku 1859 v sedle pod Božanovským Špičákem, na významné křižovatce cest. Na podstavci je reliéf Panny Marie s nápisem a stopami polychromie, na zadní straně je údaj o opravě, kterou roku1886 provedl Matouš z Úpice.

Barokní sousoší z r. 1725, centrální socha Panny Marie s Ježíškem je připisována dílně Ferdinanda Brokoffa. Kromě mariánské sochy tvoří sousoší plastiky sv. Václava, sv. Zikmunda, sv. Prokopa a sv. Vojtěcha z červeného pískovce.