Turistické cíle v okolí obce Skály

Zámek vznikl přestavbou starší tvrze, kolem roku 1886, kdy jej vlastnili Nádherní z Borutína. Po roce 1945 byl zámek majetkem státních statků a po opravě roku 1970 byl užíván jako depozitář Státního ústředního archivu. Dnes je zde expozice prvního horolezeckého muzea v ČR.

Kupecký dům Augustina Hůlka, v letech 1837–1838 v něm pobývala Božena Němcová. V současné době je v něm umístěna expozice dobového zařízení.

Dřevěnka je nejstarší úpická stavební památka, vystavěná z neotesaných klád a je tímto ojedinělou stavbou tohoto druhu v Čechách. První dochovaný záznam je z r. 1559. Do r. 1990 sloužila jako restaurace, dnes je zde muzejní expozice.

Kostel byl postaven v letech 1902–1903 německou luteránskou církví podle plánů architekta Heinricha Wolfa. V září 1903 byl slavnostně otevřen. Jeho vysvěcení se osobně účastnil budoucí prezident T.G. Masaryk. V letech 1907–1909 byla přistavěna fara. Dnes užíván církví československou husitskou.

Zařízení k zachycování podpovrchové vody, vybudované v roce 1862. Roku 2000 byly zrekonstruovány. Sloužily zejména k napájení dobytka a k uchovávání potravin.

Sloup nechal postavit roku 1743 Franz Hampel při příležitosti korunovace Marie Terezie a z radosti nad odchodem pruských vojsk z Čech po první slezské válce 1740-1742.

Zbytky tvrze, připomínané v polovině 14. stol. a naposledy uváděné r. 1406. Zanikla pravděpodobně požárem. Tvrziště je z jihu porušeno těžbou kamene.

Novorománská hřbitovní kaple, zasvěcená svaté Ludmile, byla postavena na tehdy nově založeném komunálním hřbitově v Úpici v roce 1887. Pozemek k jeho zřízení poskytl úpický měšťan pan Freibert. Hřbitov je zajímavý i tím, že má židovskou sekci, neoddělenou zdí od zbytku hřbitova.

Na druhém červenokosteleckém hřbitově v bývalé zahradě kupce Vacka ponechán symbolický hrob Viktorky, postavy z Babičky Boženy Němcové, pravým jménem Viktorky Židové.

Tvrz založil v druhé pol. 13. stol. Hron z Náchoda. První písemná zmínka r. 1422. Za husitských válek se jí zmocnil Jan Kolda ze Žampachu. Poslední zmínky z r. 1462. Kolem r. 1500 se z ní stává svobodný dvůr, který na jejím místě stojí dodnes.

Hronovský Husův sbor byl vybudován v letech 1923-1924 pro nově založenou Církev československou podle plánů hronovského stavitele Bohumila Kubečka. Slavnostně otevřen byl 2. srpna 1924.

K otevření sboru Apoštola Pavla církve československé v Polici nad Metují došlo v r. 1920 a r. 1937 byl zakoupen pozemek pro stavbu svatostánku. Kostel církve českomoravské (dnes Církev československá husitská) byl postaven v letech 1939-1940 podle návrhu místního architekta Jaroslava Šlambora.