Turistické cíle v okolí obce Pařízek

Kostel ve vsi Veliš je pozdně barokní stavba, nyní v poněkud zanedbaném stavu. V letech 1747-52 nahradila původní gotický objekt novostavba podle projektu Anselma Luraga. U kostela je zajímavé schodiště, které se snaží zesílit perspektivní dojem postupným zmenšováním soch, které jsou na zídce podél.

Vrcholně barokní kostel sv. Václava v Bosni postaven na místě gotického kostela sv. Jana Křtitele r. 1729, ze staré stavby zachován pouze zvon. Opravován po r. 1989. Nyní farní s pravidelnými bohoslužbami, farnost administrována ex currendo z děkanství Mnichovo Hradiště.

Komplex opevněného gotického kostela ze 14. století, dřevěné zvonice a fary. Kostel přestavěn renesančně (1563), barokně (1724) a novogoticky (přelom 19. a 20. stol.). Jedna ze dvou zvonic v Čechách se zvony srdcem vzhůru, dodnes opředené řadou pověstí a bájí.

Barokní kostel obklopený hřbitovem s řadou pozoruhodných náhrobků stojí v nejvýše položené části Tatobit. Stavba z let 1714–50 byla roku 2001 důkladně opravena.

Zachovalý kostel sv. Vavřince pochází z přelomu gotiky a renesance. Přestavěn byl v 16. století a bohužel zčásti celkem nevkusně a nevhodně zmodernizován.

Na místě staršího kostela byl roku 1716 postaven nový barokní kostel. Roku 1821 byla v západním průčelí přistavěna věž. Kostel je značně zchátralý, i když počátkem 21. století dostal alespoň novou střechu.

Tvrziště (od 16. stol. kostel), původně místo středověké tvrze, postavené nejpozději ve 14. stol. Přídomek ze Semil používán ve 14. a 15. stol. Tvrz se zmiňuje až r. 1511, kdy ji Jan Svojanovský z Boskovic přenechal Zikmundovi Smiřickému ze Smiřic. R. 1545 již nebyla využívána jako sídlo a zanikla.

Vyhlídkový ochoz zpřístupněn 1.12.1994, slavnostně otevřena 22.4.1995. Ochoz pro turisty ve výšce 24 metrů a vedou k němu 124 schody. Celková výška věže je 40 metrů.

Fragmenty rozsáhlého skalního hradu z 14. století, založeného možná Zdeňkem z Valdštejna. Zpustl poté co bylo panství připojeno k hradu Valdštejnu.

Pozůstatky hradu s plášťovou zdí s dochovanými příkopy, valy a fragmenty zdiva, jehož vznik se předpokládá během první poloviny 14. století. V roce 1462 se uvádí jako pustý, jiné písemné zmínky nejsou známy.

Terénní zbytky tvrze a vsi Kříženec zaniklé zřejmě v průběhu 15. století. První zmínka o vsi po pol. 11. stol., tvrz zřejmě ze 14. st., r. 1558 již pustá. Kostel ve vsi zbořen až r. 1719. Dochovány valy tvrze, kostel a ves připomíná kříž a dvě lípy.

Výrazné tvrziště na severním okraji obce vzniklé na počátku 14. století. Od roku 1397 vlastní tvrz Jan Kraslice z Kundratic a jeho rod vlastní tvrz a panství šedesát léta, po připojení k jilemnickému panství zmiňována jako zaniklá v roce 1492.