Turistické cíle v okolí obce Markvartice

Ocelodřevěná rozhledna v podobě jehlanu s kamennou vstupní místností na okraji Českého ráje byla zpřístupněna veřejnosti po čtyřech letech odkladů dne 28. února 2017. Plošina ve výši 35 m poskytuje výhled na Český ráj, Ještěd, Ralsko, Bezděz i Krkonoše.

Národní přírodní rezervace Čtvrtě byla založena r. 1989 na ploše 94,30 ha. Předmětem ochrany je pestrá mozaika lesních typů se vzácnou květenou. Rezervace se nachází na katastrálním území obce Mcely. Přístup možný jen po značených cestách.

Barokní stavba děkanství vybudována spolu s kostelem r. 1705 Filipem Spannbruckerem. Restaurována v letech 1803–1804. V přízemí patrové budovy jsou místnosti klenuté valeně. V patře na západní straně se nachází sál s malovaným stropem z r. 1869. Budova děkanství slouží stále svému původnímu účelu.

Gotická tvrz přestavěná renesančně a pak na pozdně barokní zámek Jana Kristiána Clam-Gallase. Donedávna zvláštní škola, poté soukromým vlastníkem rekonstruován a zpřístupněn. Anglický park se vzácnými dřevinami a sochařskými díly. Pamětní desky s erby z 16. a 19.stol.

Zřetelné tvrziště po první ze tří předpokládaných dobrovodských tvrzí na jihozápadním okraji Dobré Vody, dříve bylo považováno za mohylu.

Druhá ze tří předpokládaných dobrovodských tvrzí ležící na západ od usedlosti čp. 1, 2 a 3 na ostrožně nad silnicí.

Třetí ze tří předpokládaných dobrovodských tvrzí snad stála na severovýchodním kraji obce.

První zmínky o tvrzi v Domousnici pocházejí z roku 1290. Písemné zmínky jsou z roku 1400. Dnešní podoba zámku je výsledkem stavebních úprav z let 1917 až 1926.

Areál skalního hradu ze 13. stol. na sedmi pískovcových blocích s převažující dřevěnou zástavbou. V 15. století opuštěn. Dochováno množství stop po zakládání dřevěných konstrukcí.

První zmínka o vsi je z roku 1294, kdy se uvádí Aldík z Drahoraze. V roce 1318 Sulek z Drahoraze. V roce 1361 vlastní ves Zdeněk ze Střevače. V letech 1434 až 1437 se uvádí Zdeněk z Kopidlna a Drahoraze. V druhé pol. 15. stol. připojena ke Kopidlnu. Pravděpodobně nedlouho poté panské sídlo zaniká.

Statek v západní části Nepřívěci představuje vzácně dochovanou ukázku selského hospodářství v 18.–20. století. Obytné stavení je patrový roubený dům s polovalbovou střechou, jejíž lomenice je vybavena záklopným prknem, hospodářské budovy jsou polozděné.

Skupina barokních sakrálních soch z města Kopidlna a blízkého okolí je umístěna na bývalém hřbitově kolem kostela sv. Jakuba Staršího. Starý zrušený hřbitov připomíná jen deska z dětského hrobu zabudovaná v ohradní zdi. Od r. 1964 chráněno jako kulturní památka.