Turistické cíle v okolí obce Žlunice

Tvrz v l.1630-1634 přestavěna na raně barokní zámek. Tehdy a opětovně v r.1737 upraven pro Kartuziány. Po r.1945 majetek MNV Sobčice. V devadesátých letech zámek prodán do soukromých rukou. Nový majitel zrekonstruoval a opravil celý objekt.

Barokní pískovcová socha z roku 1749 od neznámého autora. Zobrazuje světce v kněžském rouchu, s pěticí hvězd symbolizujících mlčení světce o zpovědním tajemství, s Palladiem země české v ruce. Na podstavci jsou plastiky tří andílků, nápis Ave Marie, Mater Santua a datum vytvoření.

Pískovcové sousoší Nejsvětější Trojice je novogotickým dílem z roku 1860. Stojí uprostřed vsi a obklopují je vzrostlé lípy, vysazené r. 1937. Umělecké dílo postupem času značně sešlo, jeho rekonstrukce se získanou dotací z fondů EU, byla realizována r. 2013.

Barokní sousoší Panny Marie se sv. Josefem a Janem Nepomuckým z r. 1720 na Hilmarově náměstí v Kopidlně je považováno za dílo kosmonoského sochaře Martina Ignáce Jelínka. Opravováno r. 1881 Antonínem Suchardou.

Terénní zbytky hrádku či spíše tvrze neznámého původu z první poloviny 13. století.

Budova bývalé radnice byla vystavěna r. 1875. Byla opravována v letech 1921, 1929 a 1969. V r. 1929 byl do štítu umístěn znak města Kopidlna. Nyní v budově sídlí knihovna a kino, v přízemí pak restaurace a obchod. Městský úřad přestěhován do menší budovy v sousedství.

Zámek vznikl přestavbou got. tvrze, postavené před r. 1384 Vilémem ze Staré u starší tvrze (snad 13. stol., postav. Arnoštem ze Staré). V l. 1571-73 přestavba sídla Jiřím Pruskovským z Pruskova na renes. zámek. Opraven v 2. pol. 20. stol. Od r. 2007 rodiny Sukových, opraven a přístupný od r. 2008.

Terénní náznaky tvrziště v jz. části obce. První zmínky o ní jsou z konce 14. století. Od poloviny 17. století chátrá. Zanikla v polovině 19. století, kdy jí začali obyvatelé obce rozebírat.

Třetí nejstarší židovský hřbitov v Čechách, zal. r. 1520 za městskými hradbami, rozšířen r. 1735. Na ploše 5364 m2 je přes 1480 převážně pískovcových náhrobků s nápisy a reliéfními symboly, nejstarší z r. 1577, nejmladší z r. 1885. Cenné náhrobky barokního a klasicistního typu, několik tumb.

Objekt sušárny čekanky, jeden z posledních dochovaných v původní podobě z r. 1912, stojí na okraji Bydžovské Lhotky. Je ojedinělou technickou památkou, i když provoz v něm již byl ukončen.

Synagoga z let 1893–1894, přestavěna roku 1947 na modlitebnu Církve československé husitské.

Synagoga je jedním z mála dochovaných pozůstatků židovské čtvrti, zničené požárem r. 1901. Zmiňována roku 1568, roku 1719 vystavěná jako zděná. Původnímu účelu sloužila do druhé světové války. Po válce byla upravena na modlitebnu Českobratrské církve evangelické, které slouží dodnes.