Turistické cíle v okolí obce Dětenice

Zámek byl původně tvrzí, kterou na čtyřkřídlý renesanční zámek přestavěl v letech 1558–1610 Jindřich z Valdštejna. Roku 1831 nechal nový majitel Karel Anselm Thurn-Taxis přestavět zámek na cukrovar. Dnes je majitelem společnost Cukrovary TTD a.s.

Rozlehlý renesanční, barokně a klasicistně upravovaný panský dvůr byl postaven jako součást zámeckého areálu. Sloužil potřebám velkostatku i po jeho zestátnění roku 1945, které přineslo rozsáhlou devastaci. Do dubna 2010 byl důkladně opraven a stal se sídlem konglomerátu muzeí.

První zmínky o tvrzi v Domousnici pocházejí z roku 1290. Písemné zmínky jsou z roku 1400. Dnešní podoba zámku je výsledkem stavebních úprav z let 1917 až 1926.

První zmínka o vsi je z roku 1294, kdy se uvádí Aldík z Drahoraze. V roce 1318 Sulek z Drahoraze. V roce 1361 vlastní ves Zdeněk ze Střevače. V letech 1434 až 1437 se uvádí Zdeněk z Kopidlna a Drahoraze. V druhé pol. 15. stol. připojena ke Kopidlnu. Pravděpodobně nedlouho poté panské sídlo zaniká.

Nový památný strom, dub červený, byl vysazen r. 2006 při příležitosti oslav výročí založení obce Svídnice, od kterého uplynulo 670 let. Obec byla založena r. 1336, kdy patřila k dymokurskému panství. R. 1974 se sloučila s obcí Dymokury, pod kterou dnes spadá.

Statek v západní části Nepřívěci představuje vzácně dochovanou ukázku selského hospodářství v 18.–20. století. Obytné stavení je patrový roubený dům s polovalbovou střechou, jejíž lomenice je vybavena záklopným prknem, hospodářské budovy jsou polozděné.

Původně pozdně renesanční dům, součást komplexu zámeckého sídla, pivovaru a poplužního dvora na jižním konci Dobrovice. Poslední úpravy exterieru proběhly v 19. století, důkladná rekonstrukce počátkem 21. století. Slouží jako obytný dům.

Barokní zámek nechal kolem r. 1654 postavit nejdříve snad jako skromnou přízemní stavbu Vilém Lamboy na místě zaniklé tvrze z r. 1572. Hrabě Ludvík Colloredo z Wallsee nechal kolem r. 1688 zvýšit zámek o jedno patro a přistavěl další dvě křídla.

Původní kostel vystavěn okolo roku 1787. Po roce 1887 byl kostel vystavěn znovu a byla mu dána pseudorománská podoba.

Skupina barokních sakrálních soch z města Kopidlna a blízkého okolí je umístěna na bývalém hřbitově kolem kostela sv. Jakuba Staršího. Starý zrušený hřbitov připomíná jen deska z dětského hrobu zabudovaná v ohradní zdi. Od r. 1964 chráněno jako kulturní památka.

Velmi v terénu nevýrazné tvrziště Hájek 1,5 km, objevené až v roce 2000. První známý majitel byl v první polovině 15. stol. Rameš z Hrádku. Tvrz pravděpodobně zaniká r. 1468. Roku 1519 se uvádí pustý dvůr Hájek patřící Obrubcům, další zmínka o pustém dvoře Hájek je z r. 1576.

Pozdější těžbou hrnčířské hlíny poškozená a ne zcela jasná lokalita v Jabkenické oboře. V r. 1322 za Beneše z Děvína je v Jabkenicích zmiňována tvrz. V l. 1371-1402 je majitelem Bernart z Valečova. Později bylo panství připojeno k Charvatcům, v r. 1542 připojením k Benátkám později tvrz zaniká.