Turistické cíle v okolí obce Milíčeves

Kamenný smírčí kříž s reliéfem ukřižovaného Krista byl postaven na místě, kde byl údajně zavražděn a pochován mnich. Smírčí kříže se nejčastěji stavěly v místech, kde se stal hrdelní zločin nebo neštěstí. R. 1833 zaujal kříž K. H. Máchu při jeho cestě kolem natolik, že si ho zakreslil do zápisníku.

Tvrz v l.1630-1634 přestavěna na raně barokní zámek. Tehdy a opětovně v r.1737 upraven pro Kartuziány. Po r.1945 majetek MNV Sobčice. V devadesátých letech zámek prodán do soukromých rukou. Nový majitel zrekonstruoval a opravil celý objekt.

Barokní pískovcová socha z roku 1749 od neznámého autora. Zobrazuje světce v kněžském rouchu, s pěticí hvězd symbolizujících mlčení světce o zpovědním tajemství, s Palladiem země české v ruce. Na podstavci jsou plastiky tří andílků, nápis Ave Marie, Mater Santua a datum vytvoření.

Pískovcové sousoší stojí u spojovací chodby mezi kostelem sv. Jakuba Většího a zámkem. Na krycí desce jsou vztyčeny tři trojúhelné pilíře, kryté plochou deskou; mezi nimi kruhová mísa. Sloupy pak nesou klenbovitě vypouklý piedestal, na němž se na plintu z vytesaných oblak nachází sousoší N. Trojice.

Barokní sousoší Panny Marie se sv. Josefem a Janem Nepomuckým z r. 1720 na Hilmarově náměstí v Kopidlně je považováno za dílo kosmonoského sochaře Martina Ignáce Jelínka. Opravováno r. 1881 Antonínem Suchardou.

Budova bývalé radnice byla vystavěna r. 1875. Byla opravována v letech 1921, 1929 a 1969. V r. 1929 byl do štítu umístěn znak města Kopidlna. Nyní v budově sídlí knihovna a kino, v přízemí pak restaurace a obchod. Městský úřad přestěhován do menší budovy v sousedství.

Zámek vznikl přestavbou got. tvrze, postavené před r. 1384 Vilémem ze Staré u starší tvrze (snad 13. stol., postav. Arnoštem ze Staré). V l. 1571-73 přestavba sídla Jiřím Pruskovským z Pruskova na renes. zámek. Opraven v 2. pol. 20. stol. Od r. 2007 rodiny Sukových, opraven a přístupný od r. 2008.

Terénní náznaky tvrziště v jz. části obce. První zmínky o ní jsou z konce 14. století. Od poloviny 17. století chátrá. Zanikla v polovině 19. století, kdy jí začali obyvatelé obce rozebírat.

Členité tvrziště s těžbou zeminy narušeným okrouhlým jádrem, obklopeným hlubokým příkopem a zčásti dochovaným valem. Na přístupové straně od severu zbytky dalšího příkopu. V písemných pramenech se nedochovaly žádné stopy.

Synagoga je jedním z mála dochovaných pozůstatků židovské čtvrti, zničené požárem r. 1901. Zmiňována roku 1568, roku 1719 vystavěná jako zděná. Původnímu účelu sloužila do druhé světové války. Po válce byla upravena na modlitebnu Českobratrské církve evangelické, které slouží dodnes.

Mimořádně čistá ukázka drobné klasicistní synagogy s vnějším krytým schodištěm na ženskou galerii. Byla postavena v letech 1781 - 1784, empírově upravena po požáru roku 1840.

Rozhledna s chatou na vrcholu kopce Tábor jižně od Lomnice nad Popelkou byly postaveny v letech 1911–13. Devastaci po roce 1990 napravuje prováděná oprava.