Turistické cíle v okolí obce Praskolesy

Pozdně gotická boží muka z doby kolem roku 1500. Sloup stál původně za městem, na trase kudy chodili odsouzenci na popraviště. Poslední výkon hrdelního práva je zde doložen r. 1721. Schody před sloupem pocházejí ze zbořené kaple v Dražovce.

Novorenesanční budova z let 1904–05 ve střední části východní fronty náměstí. Postavena na místě původní radnice, připomínané poprvé 1585, vícekrát přestavované (1694, 1756) a rozšiřované o sousední domy. Dnešní stavba se skládá ze dvou křídel: západního s vlastní radnicí a jižního s divadlem.

Pozůstatky hradu nedaleko Neumětel. Jádro hradu zaniklo lomem, od předhradí ho odděluje příkop. V druhé části předhradí, které je také odděleno příkopem, stopy budov. Písemné zprávy o lokalitě mohou splývat s nedalekými Neumětely.

Keltské oppidum o rozloze 90 hektarů nad soutokem Habrového potoka s Berounkou, osídlené zhruba poslední dvě století př.n.l. Známé je především nálezem depotu mincí v roce 1877 a následnou zlatou horečkou.

Zbytky gotického hradu s plášťovou zdí, který vystavěli Rožmberkové v polovině 14. století jako mocenské centrum svých zdejších držav. Po husitských válkách uváděn jako pustý. Dnes je patrný příkop s valem a zbytky zdí, stojí zde budova bývalé fary.

Původně zeměměřická kamenná šestipatrová věž z roku 1942, vysoká 17,5 metru. Od prosince 2004 využívána jako rozhledna.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze hrabětem Václavem z Bubna v první pol. 18. stol. V r. 1939 byla budova zabána něm. správou a sloužila jako domov pro starší příslušníky Jednoty čes. bratří. Dnes je v něm Ústav pro ment. postižené děti.

Klasicistní budova bývalé synagogy, postavená v roce 1829. Židovské bohoslužby se v ní konaly do 20. let 20. století. V roce 1938 budovu koupila Československá církev husitská a upravila ji pro své bohoslužby.

Nová synagoga, postavena jako náhrada za starší synagogu r. 1903. Bohoslužby se zde konaly do druhé světové války. Za války sloužila budova jako skladiště. R. 1947 byla upravena pro Církev českobratrskou evangelickou, které slouží dodnes.

Skromné zbytky hradu z pol. 13. století. Od roku 1321 v majetku Štěpána z Tetína. Hrad koupil Karel IV. a panství bylo připojeno k hradu Karlštejn. Poté brzy zpustl a zanikl.

Zámek byl postaven ve 2. pol. 18. stol. Byl mnohokrát přestavován a proslavila ho především rodina Vojáčků, za jejichž působení se zde scházeli osobnosti jako J. Jungmann a J. Dobrovský. Dnes je zde zemědělský velkostatek Tetín.

Tvrziště uprostřed rybníčku, bývalého vodního příkopu tvrze. Obec je poprvé uváděna r. 1393 v predikátu Mareše z Tihavy, vlastní tvrz však v písemných pramenech není doložena. Z tvrze se nic nedochovalo, na jejím místě stojí kaplička sv. Jana Nepomuckého.