Turistické cíle v okolí obce Krouna

Malínská skála nad obcí Milovy, součást CHKO Žďárské vrchy, byla jako PP yvhlášena v r.1976. Vznikla magmatitickýmy a biotickýmy procesy ve straších čtvrtohorách. Mrazovým zvětráváním se na skalních stěnách vytvořily puklinové jeskyňe.

Klasicistní radnice v Hlinsku byla postavena roku 1792 v čele místního náměstí.

Muzeum ve Skutči bylo založeno r. 1910. V r. 1954 získalo nynější budovu, v níž pobýval a zemřel hudební skladatel Vítězslav Novák a má tu pamětní síň. Od r. 2009 nová expozice zaměřená na zdejší obuvnictví a těžbu kamene. Od r. 2022 nese současný název, dříve Městské muzeum.

Pamětní síň Václava Jana Tomáška (1774-1850) v jeho rodném skutečském domku připomíná nejvýznamnějšího českého hudebního skladatele a pedagoga předsmetanovského období. V současnosti domek slouží zároveň jako evangelická modlitebna.

Barokní opuková vodárenská věž z r. 1662 na břehu rybníka byla přesně po 350 letech upravena na 24 m vysokou rozhlednu s malou expozicí historie vodárenství ve městě v interiéru.

Zajímavá přírodní lokalita související s odchodem českých exulantů do zahraničí během třicetileté války, upravená v roce 1906 do parkové podoby. V roce 1925 provedeny úpravy podle architekta Kulišara.

Zachovalý hrad. Zakl. hradu (zmiň. 1325) Tas z Mrdic. R. 1349 maj. Beneš z Vartemberka, poté páni z Pardubic a Pardusové z Vrátkova. Stavební úpravy: zač. 16. stol. (Jindřich Šťastný z Valdštejna), za Berků (od r. 1558), za Kinských (baroko) 1793–98.

Jeden z výchozích bodů do PP Maštale, v místě několik pískovcových skalních útvarů. Nejzajímavější je Zámeček se zbytky pískovcové stavby, dále útvar Velké Hradisko a menší Malé Hradisko. Zde měl údajně sídlit bájný vladyka Pech.

Moderní sluneční hodiny v podobě kovového polovičního prstence jsou dílem uměleckého kováře p. Karla Hůrky ze Stránčic u Prahy. Slavnostně byly odhaleny 28. října 1990. Jsou zhotoveny z oceli, mědi a dalších nerezových kovů. Podstavec je žulový.

Plastika z r. 1746 je čtyři metry vysoká, materiálem je pískovec. Na podstavci socha světce v životní velikosti, ve vojenském římském oděvu. Pravou nohou šlape na ďábla. Socha velmi dobré výtvarné úrovně prohlášena za kulturní památku r. 2005.

Rokoková pískovcová socha světce od neznámého umělce. Podstavec trojdílný, zdobený reliéfním rokokovým ornamentem. Socha v mírně podživotní velikosti, světec objímá dítě. Spolu se sousedním sousoším sv. Petra a Jana stojí u zámecké brány na začátku příjezdové rampy. Památkově chráněna od r. 1958.

Vrcholně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1727 v neobvyklém provedení s paladiem, za nímž se vznáší anděl v podobě eféba. Na podstavci kovový prosklený relikviář v podobě osmicípé hvězdy a nápisy: jeden nečitelný, druhý: HIC TOTUS PROSTAT IN ZVOFAMU ADVX STAT. Památkově chráněna od r. 1958.