Jižní strana kostela se hřbitovem.
© Pavel Semple 09/2023
Klášter stojí na sníženém východním opyši kopce Festungsberg nad centrem města. Opyš je místy vymezen kolmými skalními stěnami. Jeho podélná osa je orientovaná ve směru VSV-ZJZ. To udává podélné rozložení kláštera a orientaci klášterního kostela. Přístupová cesta Nonnberggasse stoupá ke klášteru z města od západu po severním svahu kopce. Na opyši se u kláštera stáčí k jihozápadu a klesá dolů po jižním svahu kopce. Na obou stranách opyše stojí hradby městského opevnění, které západně od kláštera navazují na opevnění hradu. Opyš byl ve středověku strategicky důležitý při obraně hradu a města. Klášter stojí na západní straně cesty Nonnberggasse v jejím ohybu. Východní boční křídlo kláštera cestu Nonnberggasse překračuje, v jeho přízemí je proto brána s průjezdem. Ta byla součástí severní strany opevnění. Jižně od kláštera stojí čtverhranná branská věž Äußeres Nonnbergtor. Ta je zavázaná do hradby na jižní straně opyše. Pozdně gotický klášterní… číst dále
Oblast města byla soustavně osídlena již od neolitu. V době laténské zde bylo keltské osídlení. Římané oblast dobyli v roce 15 př. n. l. a založili zde osadu Iuvavum. V roce 45 byla osada povýšena na Municipium Claudium Iuvavum. Město se stalo jedním z nejvýznamnějších sídelních celků římské provincie Noricum. Na místě kláštera stála horní římská pevnost castrum superius. Od 6. století náležel Iuvavum Bavorům. Kolem roku 696 jej bavorský vévoda Theodor II. (žil 625-716) věnoval biskupu Rupertovi Salcburskému (narozen po roce 650, zemřel roku 718). Tento světec, patron Salcburku, se výrazně zasloužil o obnovu města. Spolu s městem tehdy získal také zbytky pevnosti castrum superius. Na jejím místě založil benediktinský ženský klášter Nonnberg. První abatyší kláštera byla svatá Erentruda ze Salcburku (žila 650-718), patrně sestra svatého Ruperta. Svatá Erentruda byla pochovaná v kryptě pod klášterním kostelem. Od roku 1624 drží titul Matka… číst dále
|
Přihlášení |
