jižní úsek okružního příkopu
© Pavel Zany Komárek 8/3/2003
Při mé návštěvě v březnu 2003 byl na celém areálu hradu vyčištěn parazitní porost a čerstvě vysázena školka jehličnatých stromů. Vzhledem k jejich poměrně rychlému růstu je nejvyšší čas k návštěvě Bobrové - za pár let už v hustém smrkovém houští nebude nic vidět.
Sídlo umístěné na výšině jihovýchodně od městečka mělo pravděpodobně jen provizorní charakter. Centrální pahorek přibližně ve tvaru obdélníku o stranách 45x30 metrů je ze všech stran obklopen okružním příkopem o šířce cca 20 metrů, před nímž byl ještě vyhozen val. Ten je v severovýchodním rohu narušen těžbou kamene, jižním úsekem příkopu vede polní cesta. ...Přestože nebyly zachyceny žádné zbytky zdiva a literatura předpokládá pouze dřevohlinitý charakter lokality, může hloubkový archeologický průzkum přinést nejedno překvapení. V místech, kde v jihovýchodním zaoblení příkopu lesní cesta opouští areál hradu, bylo nutné prorazit okružní val. V řezu tohoto valu jsou vidět četné úlomky kamene, které by mohly být i pozůstatkem nějaké zděné konstrukce.
Roku 1283 se po Bobrové píše druhý manžel Elišky z Křižanova Hrabiše z rodu pánů ze Švabenic, který je zřejmě i zakladatelem hradu. Na konci 13. století byla dolní část Bobrové i s hradem připojena ke Křižanovu a centrem panství se stal nový křižanovský hrad. ...Nálezy dokládají život na hradě ještě v první polovině 14. století, šlo už však jen o dožívání a definitivně byl osud Bobrové zpečetěn na přelomu 14. a 15. století, kdy byl připojen ke žďárskému klášterství..
|
Přihlášení |
