Hrádek sloužil jako správní středisko kolonizovaného území od 2. pol 13. st. Zakladatelem byl asi 2. manžel Elišky z Křižanova Hrabiše z rodu pánů ze Švabenic. Zanikl na přelomu 14. a 15.st. Dnes nalezneme pouze stopy po zavalených příkopech a zdech.
Hlavní obrázek místa
jižní úsek okružního příkopu
© Pavel Zany Komárek 8/3/2003
Graficke pismenko Při mé návštěvě v březnu 2003 byl na celém areálu hradu vyčištěn parazitní porost a čerstvě vysázena školka jehličnatých stromů. Vzhledem k jejich poměrně rychlému růstu je nejvyšší čas k návštěvě Bobrové - za pár let už v hustém smrkovém houští nebude nic vidět.
Zany, 14.6. 2004

    historie

    Roku 1283 se po Bobrové píše druhý manžel Elišky z Křižanova Hrabiše z rodu pánů ze Švabenic, který je zřejmě i zakladatelem hradu. Na konci 13. století byla dolní část Bobrové i s hradem připojena ke Křižanovu a centrem panství se stal nový křižanovský hrad. Nálezy dokládají život na hradě ještě v první polovině 14. století, šlo už však jen o dožívání a definitivně byl osud Bobrové zpečetěn na přelomu 14. a 15. století, kdy byl připojen ke

    Zany, 14.6. 2004

    popis

    Sídlo umístěné na výšině jihovýchodně od městečka mělo pravděpodobně jen provizorní charakter. Centrální pahorek přibližně ve tvaru obdélníku o stranách 45x30 metrů je ze všech stran obklopen okružním příkopem o šířce cca 20 metrů, před nímž byl ještě vyhozen val. Ten je v severovýchodním rohu narušen těžbou kamene, jižním úsekem příkopu vede polní cesta. Přestože nebyly zachyceny žádné zbytky zdiva a literatura předpokládá pouze dřevohlinitý

    Zany, 14.6. 2004

    Tutistické mapy

    Než vyrazíte, nezapomeňte si přibalit dobrou mapu.

    Cykloturistické mapy, Kartografie

    Mapy v měřítku 1:70 000, ve formátu 105x220mm

    Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

    Edice Kartografie
    hrad
    terénní náznaky
    volně přístupno
    Česká republika
    Vysočina
     Žďár nad Sázavou  (ZR)
    Bobrová