Prochowice

O jeho existenci však neexistují žádné hmotné doklady. Zděný hrad s hranolovým bergfritem, palácem a obvodovou hradbou je připisován prvním Zedlitzům, konkrétně Ottovi, v počátku 15. století. Původní dispozice obehnaná hradbou je obdélná (26 x 28 metrů), ke kratší severní straně přiléhá trojpodlažní palác se sklepy. Přízemí plnilo hospodářskou funkci, první 3,5 metru vysoké první patro bylo rozděleno na menší komoru a větší reprezentativní sál s klenbou. V každé z těchto místností byly dva prevety. Vstup do sálu byl po vnějším dřevěném schodišti s pavlačí, stejný přístup byl i na ochoz 11 metrů vysokých hradeb. Druhé patro, rozdělené stejně jako první, bylo 4 metry vysoké – a byly zde obytné prostory. V jižní části hradeb byla kulisová brána. V jihozápadním nároží stojí 30 metrů vysoká hranolová věž (7,4 x 8 metru), nepatrně předsunutá, která bránu chránila. V současné době má věž šest podlaží a sklep. Původně byla přístupná od východu z hradebního ochozu a kromě obranné funkce snad byla i obytná. Hrad obklopoval vodní příkop, přes který k bráně vedla cesta po náspu a po mostě. Ke konci 15. století byla postavena parkánová zeď s baštami. Během 16. století byl hrad postupně přestavěn na rozsáhlý zámek. Nejdříve Zedlitzové někdy kolem roku 1540 vystavěli v jihovýchodním nároží vnitřní dispozice kapli a budovy k ní přiléhající. V letech 1580–82 Fabian von Schönaich nechal postavit trojpodlažní východní křídlo (10 x 43 metrů), které svojí hmotou zasahovalo přes parkán až do původního příkopu. K němu přiléhá další křídlo na západě ukončené renesančním štítem. Nová půlkruhová 1. brána je ozdobena diamantovým kvádrováním a klenákem se lví hlavou. Byly zbořeny novější budovy ve východní části vnitřní dispozice i západní část vnitřní hradby. Portál 2. brány pod starou věží byl obnoven a bohatě vyzdoben. Na fasádách byla sgrafita a úpravy prodělaly i interiéry. Na počátku 17. století bylo zbudováno nové vnější opevnění – široký příkop, až 7 metrů vysoký val a dva zemní bastiony. V roce 1642 stavbu poničili Švédové, ale v roce 1658 byl opraven. Hrabě Kurt von Strachwitz na počátku 20. století nechal objekt novorenesančně upravit, do východního křídla na jihu vestavěl jídelní sál. Hospodářské zázemí zámku je jižně, na severu je rozlehlý park..

O sto let později (někdy těsně po roce 1309) tu rytíř Stefan Ikonowicz, dvořan legnických knížat, vystavěl první panské sídlo, zřejmě ještě dřevěné. Povolení postavit hrad získal ale prý už Stefanův dědeček Ika od tehdejšího legnického knížete Bolesława Rogatky v roce 1255. Podle této teorie by se tak jednalo o nejstarší opevněné panské sídlo ve Slezsku. O hradu jsou první zmínky z roku 1317. Ke konci 14. století přešlo panství na legnická knížata, která jej v roce 1400 dávají v léno Zedlitzům. V 16. století se vystřídalo v držení panství několik majitelů, včetně legnických knížat, později zámek vlastnili Habsburkové či Hohenzollernové... Dnes je v soukromém vlastnictví..