Dún na nGall

stol. Věžový dům je donjon (obranná a obytná věž), který se liší od starších hradních donjonů především vstupem v přízemí. Konzervativní odhad celkového počtu věžových domů v Irsku je 2000. Tvrz v Donegalu patří mezi nejvýstavnější. Je tedy srovnatelná se známými tvrzemi Bunratty v hrabství Clare a Blarney v hrabství Cork. Na rozdíl od nich je ale v Irsku méně známá. Věžový dům zaujímá severní nároží kamenného ohrazení tvrze. Původní vstupní portál byl v přízemí jeho krátké jihovýchodní strany. Po vstupu se příchozí ocitl v malém vstupním vestibulu. Napravo byla latrína v síle zdi východního nároží domu a nalevo točité schodiště do vyšších pater. Přímý průchod vedl do přízemní místnosti s valenou hrotitou klenbou, osvětlené čtyřmi štěrbinovými okny. Kapitán Basil Brooke věžový dům po roce 1611 přestavěl. Původní úzká, patrně alžbětínská okna byla vyměněna za širší obdélná okna. Původní vstup do domu zatarasil nový polygonální rizalit s arkýřovým oknem v prvním patře. Nový vstup do přízemí byl probourán na západní straně domu. V prvním patře vznikl honosný velký sál s výše zmíněným arkýřovým oknem. Sálu dominuje trámový strop a vysoký krb s erby rodu Brooke. Nad velkým sálem jsou další dvě obytná patra, to nejvyšší je podkrovní a dnes bez podlahy. Nejvyšší části obou jižních nároží domu dominují pravoúhlé věže vysazené na konzolách. Ty měly skvělé flankovací pozice pro střelce s ručními palnými zbraněmi. Nejvyšší podkrovní patro má jeden zděný trojúhelný střešní štít na obou kratších stranách a tři podobné štíty na obou delších stranách. Východní strana domu nad řekou Eske byla esteticky zanedbaná a nedostala téměř žádná okna, možná z obranného důvodu. Na západní straně přistavěl Basil Brooke k věžovému domu nový dvoupatrový jednokřídlý zámek. Nejvyšší patro bylo taktéž podkrovní a na obou delších stranách mělo pět zděných trojúhelných střešních štítů s okny. Architektonicky byl tedy zámek sladěn s věžovým domem. Na severní straně má zámek u styku s věžovým domem pravoúhlý rizalit. Jižně a západně od obou obytných staveb je vnitřní ohrazený prostor tvrze a pozdějšího zámku. V severozápadním nároží hradby je drobná pravoúhlá věž s latrínou a odpadovou šachtou v síle zdi. Při jižním úseku hradby je studna. V tupém jižním nároží hradby je čtvercová flankovací věž se střílnami. Ta dnes slouží jako pokladna. Věžový dům je po rekonstrukci zastřešen, zámek je z větší části bez střechy..

Jejich stálými centry se stali především Dublin, Waterford, Wexford a Limerick. Při zakládání kolonií dávali přednost mořským zálivům, do nichž ústily splavné řeky. Po nich mohli pronikat hlouběji do ostrova a pokračovat v plundrování, aniž by se vzdali bezpečí svých lodí. Irsko mělo více než sto malých království, jejichž králové byli v neustálém konfliktu. Vikingové z tohoto pohledu nepřivezli do Irska nic nového. Irové jim začali říkat Ostman (muži z východu) a nebo jednoduše cizinci. Na jihu dnešního hrabství Donegal, v tehdejším irském království Cenél Conaill, si cizinci postavili pevnost na návrší nad řekou Eske, poblíž jejího ústí do moře. Irové jí začali říkat Dún na nGall (Pevnost cizinců). Tu v roce 1159 vypálil Ir Muircheartach Ua Lochlainn. Vikingové se postupně stali irskými vazaly. Od poloviny 13. stol. vládli této oblasti O’Donnellové. Červený Hugh O’Donnell I. a jeho žena Nuala založili v roce 1474 františkánský klášter na pobřeží u přístavu. Červený Hugh O’Donnell II. (zemřel 1505) mohl postavit některé části dnešní tvrze na místě původní vikingské pevnosti. Kronika Annals of the Four Masters (1. pol. 17. stol.) zmiňuje pro rok 1564 novou věž starého hradu. Tou byl pravděpodobně současný věžový dům (donjon/obranná a obytná věž). Královský místodržící Jindřich Sidney napsal v roce 1566 královně Alžbětě I. Anglické (1558-1603) že „(Hrad Donegal) je ten nejlepší, jaký jsem kdy viděl v Irsku v irských rukou, v dobrém stavu jistě jeden z nejlepších, v dobré poloze, za přílivu k němu dopluje loď o výtlaku 10 tun na vzdálenost 20 yardů” (přibližně 18 m). Další Červený Hugh O’Donnell (1572-1602) bojoval od roku 1592 proti anglické vládě. V roce 1601 se vydal na pomoc španělskému vojsku, které se vylodilo na jihu Irska v Kinsale. Tento pokus o svržení anglické vlády ale nevyšel, Hugh proto uprchl do Španělska. Irská báseň z roku 1601 uvádí, že před odjezdem zapálil svou tvrz v Donegalu, aby nepadla do anglických rukou a aby tudíž nebylo naplněno její jméno Pevnost cizinců. Pevnost se ale stala pevností cizinců. Zkonfiskovaný Donegal získal v roce 1611 kapitán Basil Brooke. S tvrzí a městem získal také 100 akrů půdy. Kapitán se podílel na programu osídlování Ulsteru (Plantation of Ulster) skotskými a anglickými usedlíky. V rámci tohoto programu byli Irové často vyhnaní do méně úrodných oblastí. Majitelé půdy platili nižší daně, pokud měli pozemky obhospodařované alespoň dvaceti čtyřmi dospělými Angličany nebo Skoty na každých 1000 akrů. Basil Brook nechal po roce 1611 přestavět tvrz na zámek. Zemřel v roce 1633. V roce 1641 začala v Ulsteru irská celonárodní vzpoura, která později přerostla v Irskou konfederační válku (1641-53), boj všech irských katolíků za nezávislost. V roce 1641 držel Donegal Jindřich Brooke. V té době zaútočili na tvrz irští rebelové. V roce 1651 ji nakrátko obsadilo Ulsterské vojsko. Po válce tvrz postupně chátrala. V sedmdesátých letech 17. stol. ji rod Brooke prodal rodu Gore, pozdějším hrabatům z Arranu. V 18. stol. tvrz zpustla. V roce 1898 ji Artur Saunders Gore, pátý hrabě z Arranu, převedl do státní památkové péče. V devadesátých letech 20. stol. proběhla renovace..

Poslední dobou ale postupně převládá slovo garderoba. Toto slovo také známe, stejně jako v angličtině označuje šatník či oblečení. Proč se tedy tímto slovem v angličtině označují i středověké záchody?

Básnička o středověkém záchodu:

Čím více se tam pr****, tím více to tam smrdělo. Oblečení tam proto bylo na noc věšeno,

aby bylo smrdutými puchy blech zbaveno

a aby mohlo býti druhý den s vůní záchodu znovu nošeno. Klobouky a paruky tam také byly věšeny,

aby byly smrdutými puchy vší zbaveny. Vyšším mocnostem pak lid děkoval,

že jej obtížný hmyz více nebodal. A tak se ze záchodu šatník stal,

nikdo jej nečistil a nevětral,

aby co největší puch lid získal. Písemná zmínka o tomto druhu očisty pochází právě z tvrze Dún na nGall na severu Irska. Tehdejší lidé měli veliké potíže s blechami a dalšími parazity. Při rozkladu biologické hmoty vzniká čpavek (amoniak). Lidé věřili, že pomáhá v boji proti hmyzu..