
Zřícenina hradu zaujímá vrchol stolové skály na východní straně hlavního hřbetu pohoří Cingles de Bertí. Obránci proto měli dobrý výhled k východu. Naopak na západní straně je mezi hradní skálou a pohořím jen úzká rokle. Hrad stál ve velmi zranitelné poloze, plochý vrchol sousední vyšší skály mohl posloužit jako skvělé obléhací stanoviště. Hradní skála má tvar dvojdílného dortu. Menší horní skála stojí ve středu dolní skály. Na všech stranách má asi 20 m vysoké skalní stěny, v současnosti je proto nepřístupná. Dolní skála vytváří kolem horní skály úzké terasy, pouze na severovýchodní straně je volné prostranství. Dolní skála je v tomto směru prodloužená a postupně se zužuje. Po několika desítkách metrů končí skalním břitem. S výjimkou severní přístupové strany má na všech stranách svislé skalní stěny. Bylo proto nemožné na hrad zaútočit ztečí. Jádro hradu zaujalo nevelkou vrcholovou plošinu horní skály. Předpokládá se, že zde stála kaple sv. Štěpána,… číst dále
Hrad Svatý Martin z Centelles (Sant Martí de Centelles) byl do třináctého století znám také jako Svatý Štěpán. V roce 898 je zmiňována hradní kaple sv. Štěpána. V té době hrad patřil hrabatům z Osona. Od roku 1039 je zmiňován kostel sv. Martina v osadě pod hradem. Právě po něm byl hrad později pojmenován. Na začátku 13. stol. připadl hrad baronům z Centelles. Ti byli vazaly hrabat z Barcelony a na hradě již nějakou dobu působili. V závěti Gilaberta z Cantelles z roku 1211 je poprvé uveden pohřeb člena tohoto rodu v mladší hradní kapli Panny Marie. V roce 1217 u ní zřídil Bernat z Centelles mnišskou kolej. V ní působilo až sedm augustiniánů, kteří zároveň spravovali své vlastní statky. Kaple Panny Marie sloužila jako rodové mauzoleum. Součástí jejího mobiliáře byl dochovaný obraz Panny Marie, který je v současnosti v muzeu ve městě Vic. Členové rodu Centelles na hradě od začátku 15. stol. nežili,… číst dále