Vstup
© Luděk Vláčil 05/2019
Jihomoravská vinařská obec Pavlov leží na severovýchodním úpatí Pavlovských vrchů a na jižním břehu dolní Novomlýnské nádrže. Obec Pavlov, která má nyní necelých 600 obyvatel, je dostupná vedlejšími silnicemi, a to od jihu z Mikulova přes Klentnici nebo od silnice II/420 v Dolních Věstonicích po břehu nádrže k jihovýchodu, příp. od silnice II/421 v Milovicích k severozápadu. Železnice touto oblastí neprochází.
Území Pavlova bylo osídleno již od doby kamenné a v letech 1952–1972 tu proběhly archeologické výzkumy, které vedl brněnský archeolog Bohuslav Klíma. Vykopávky poskytly množství cenných nálezů. Pavlov je proto společně se sousedními Dolními Věstonicemi archeologickou lokalitou evropského významu. Od r. 2016 je na břehu přehradní nádrže otevřen architektonicky pozoruhodný Archeologický park Pavlov, který je z podstatné části umístěn pod zemí a dokumentuje nálezy z doby lovců mamutů. Na archeopark, nacházející se na severním okraji obce, poukazují cedule a nelze jej minout. Pro návštěvníky je zde velké parkoviště, u něhož je posezení. V muzeu jsou umístěny převážně repliky archeologických nálezů.
Archeopark Pavlov je archeologické muzeum v obci Pavlov, spravované Regionálním muzeem v Mikulově. Bylo vybudováno v letech 2014-2016 na svazích Pálavy, na místě archeologického naleziště z období mladého paleolitu. ...Dne 28. května 2016 byl otevřen veřejnosti. Autorem výstavního areálu byla Architektonická kancelář Radko Květ v čele s architekty Radko Květem a Pavlem Pijáčkem. Budova je skrytá pod zemí a na povrch ční pouze bílé betonové světlíky, které mají navodit dojem bílých vápencových skal typických pro Pálavu. Projekt v listopadu 2017 obdržel hlavní ocenění odborné poroty v soutěži o Českou cenu za architekturu. Samotný projekt vycházel z charakteru lokality. Předpokládalo se, že vrstva nálezů bude uložena hluboko pod spraší, proto byl zvolen koncept podzemní stavby. Protože stavba je umístěna v chráněné krajinné oblasti, architekti zvolili formu podzemního prostoru s vystupujícími věžemi z bílého betonu, které připomínají výchozy okolních vápencových skal. Zároveň bylo počítáno s expozicí in situ, tedy že archeologické nálezy nebudou vyzvedávány a zůstanou po odkrytí na původním místě. Nálezy pocházejí z doby, která je v naší populární literatuře označována jako doba lovců mamutů, v evropské literatuře se hovoří o paleolitické kultuře gravettienu podle francouzského skalního převisu La Gravette. Jde o dobu, která začala asi před 30 000 lety a skončila zhruba před 22 000 lety. Moravská archeologická naleziště poskytla největší a nejstarší soubor kosterních pozůstatků moderního člověka, který má světová antropologie k dispozici..
|
Přihlášení |
