Kvášov

První zmínkou o Kvášově je listina z roku 1322, kdy Fricek a Vilém z Egenberka prodávají Hustopeče, Žarošice a další zboží královně Elišce, která vše vyjma Kvášova po své smrti v roce 1330 odkazuje klášteru cisterciaček na Starém Brně. V roce 1399 se uvádí Vít z Kvášova, jenž byl s dalšími přívrženci makraběte Prokopa uvržen do klatby. K zániku hradu došlo pravděpodobně v době makraběcích válek, pokud je přestál, skončila jeho existence za válek husitských. Nálezy na dané lokalitě dokazují existenci od 13. století do počátku 15. století. Došlo zde ke dvěma požárům; první by teoreticky mohl souviset se zmatky kolem vymření Přemyslovců počátkem 14. století, druhý s konečným zánikem hradu. Lokalita je silně narušena amatérskými a devastujícími výkopy, které proběhly v letech 1931 a 1932.