
Městský hrad má čtvercovou dispozici s kruhovými a půlkruhovými flankovacími věžemi ve všech nárožích. Západní a severní kurtiny s věžemi obsahují části původního římského opevnění města. Městská hradba se zde v pravém úhlu lomila od jiho-jihozápadu k východo-jihovýchodu. Nároží hradby bylo nejsevernějším cípem římského města Lapurdum. Při stavbě hradu na konci 11. století zbylo doplnit čtverec hradu o novou hradbu s nárožím na straně města. Mnohem užší jihovýchodní nárožní věž je patrně teprve z období přestavby v 17. století. V té době vznikl také nový obdélný barbakán na východní straně hradu se stejně štíhlými válcovými flankovacími věžemi. Uvnitř hradu jsou kolem nádvoří čtyři palácová křídla. Římské zdivo je dnes patrné jedině na jižní straně jihozápadní věže hradu, kde z ní vystupuje pozůstatek městské hradby římského opevnění. Římské zdivo je postaveno z malých kvádrů šedé barvy (patrně vápenec). Líce věží… číst dále
Ve 4. století zde stálo opevněné římské město Lapurdum. Římané je obehnali kamennou hradbou s flankovacími věžemi. Na místě dnešního hradu stála v severním cípu opevnění pevnost, která sloužila jako kasárna a sídlo vojenského velitelství. Původní jméno města Lapurdum se ve středověku přeneslo na zdejší provincii Labourd a město samotné dostalo jméno Bayonne. Od roku 1023 bylo hlavním městem Labourdu. Vikomti z Labourdu si na konci 11. století postavili na místě římské pevnosti hrad. Využili přitom dosud stojící římskou hradbu a věže městského opevnění. Od roku 1152 patřil Labourd vévodkyni Eleonoře Akvitánské, která se v tom roce provdala za (budoucího) anglického krále Jindřicha II. (1154-1189). Až do roku 1451 pak patřil Labourd anglickým králům. V roce 1294 se Francouzi zmocnili Bayonne a mnoha dalších anglických držav na území dnešní Francie. Anglický král Eduard I. (1272-1307) proto vyslal do Biskajského zálivu anglickou námořní… číst dále