Chrám Božího hrobu

Historie chrámu

Chrám Božího hrobu se nachází v západní části historického centra Jeruzaléma. Jedná se o nejvýznamnější poutní místo křesťanského světa – právě na tomto místě mělo za tehdejšími hradbami Jeruzalému na Velký pátek, 4. nebo 7. dubna roku 33 (Peter Walker), dojít k ukřižování Ježíše Krista a k jeho pochování do Josefovy hrobky (Lukáš 23;50-53). Toto místo se tehdy nazývalo a stále nazývá Golgota (Kalvárie), což v aramejštině znamená „lebka“. Místní návrší se buďto mohlo podobat lebce, anebo to byl jednoduše odkaz na popraviště. Byl tu starý, již nepoužívaný kamenolom a v něm několik ve skále vysekaných hrobek. Římanům to tu vyhovovalo jako místo k ukřižování odsouzenců. Podle Bible Josef Aramejský zabalil Ježíšovo tělo a uložil je do své hrobky. Ta měla být shodou okolností hned vedle místa ukřižování. Právě proto se dnes Chrám Božího hrobu rozkládá nejen nad hrobem samotným, ale také nad místem ukřižování. Jsou v něm tedy obě poslední zastavení křížové cesty Via Dolorosa. Po Ježíšově smrti se k velké nevoli Říma začalo křesťanství šířit po celé říši. Lidé sem přicházeli zdaleka, aby viděli místo jeho ukřižování, pochování a zmrtvýchvstání. Možná právě proto se Římané rozhodli někdy po roce 135 celé místo zavézt zeminou a postavit tu chrám bohyni Afroditě. Po nástupu císaře Konstantina na římský trůn roku 312 bylo hned následující rok ukončeno pronásledování křesťanů. Křesťanství se nakonec stalo oficiální vírou Římské říše. V roce 325 císař Konstantin přikázal Afroditin chrám zbourat a Ježíšovu hrobku odkrýt. Za nalezení hrobky byl zodpovědný jeruzalémský biskup Eusebius, který bořením pohanského chrámu hodně riskoval. K jeho velké úlevě se jisté, ve skále vylámané hrobky na očekávaném místě skutečně našly. Konstantin poté přikázal nad nalezeným hrobem stavbu kostela. Poslal do Jeruzaléma svou matku, sv. Helenu, aby na tuto stavbu dohlížela. Na místě ukřižování byla postavena bazilika.…  číst dále