Vincennes Castle
© Jiří Čížek 02/2008
Od roku 1948 sloužil hrad historickým oddělením francouzské armády, leteckých sil a námořnictva a poté četnictva. V roce 2005 se tato oddělení spojila s historickým oddělením ministerstva obrany a vznikl tak rozsáhlý soubor archivů a knihoven, který je třetí největší sbírkou ve Francii hned po sbírkách národního archivu a národní knihovny. Přítomnost archivů ministerstva obrany v této památce, která je otevřena pro veřejnost, dělá z hradu Vincennes přední národní památku.
Restaurátorské práce, které byly zahájeny hned po 2. světové válce, dnes stále pokračují a budou vyžadovat uzavření pevnosti ještě na 12 let. Archeologické vykopávky a vědecké studie nebývalého významu, které probíhají od roku 1994, přispěly nemalou měrou k našemu poznání středověku.
Restaurování pevnosti odhalilo existenci její původní výzdoby a systematické používání železa pro zpevnění její konstrukce. Vykopávky prováděné na místě odhalily rozsáhlou vodní síť a ukázaly různá období výstavby sídla.
Tyto rozsáhlé restaurátorské práce byly nezbytně důležité proto, aby hrad Vincennes, který je významným stupněm v historii umění a jedním z největších středověkých hradů v Evropě, nadále obstál ve zkoušce časem.
Ve 12. století postavili panovníci dynastie Capet v lese Vincennes loveckou chatu. Na počátku stoleté války Jan II., zvaný Dobrotivý (panoval v l.1350–1364) zahájil práce na tvrzi v její blízkosti, kterou jeho syn Karel V. (1364–1380) dokončil někdy kolem roku 1370. ...Kolem tvrze a panství pak byla vybudována ochranná zeď s devíti věžemi. V době smrti Karla V. byly zahájeny práce na kapli Všech svatých, jejíž portál byl jedním z prvních mistrovských děl vrcholné gotiky. V průběhu nepokojných let 16. a 17. století hledali vládci útočiště za mohutnými hradbami hradu. Další stavební práce nesou známky sporadické přítomnosti Ludvíka XIV. (1643–1715), který zde pobýval předtím, než se v roce 1682 natrvalo usadil ve Versailles. Hrad Vincennes tak přišel o svůj statut královského sídla, ale od revoluce se stal hlavním skladištěm zbraní. Napoleon upevnil toto vojenské určení hradu svým výnosem ze dne 16. března 1808 a upravil věže opevnění tak, aby místo přizpůsobil pro použití moderního dělostřelectva..
Slavní vězni na hradě VincennesByli vyslýcháni a odsouzeni a jejich komplicové byli dopadeni a sťati. Oba princové zůstali uvězněni na hradě Vincennes až do smrti Karla IX. v roce 1574. *Opat Svatý Cyprián (2), zakladatel jansenistického hnutí, odsouzený kardinálem Richellieuem za údajné kacířství, byl prvním slavným vězněm na hradě Vincennes, drženým za své náboženské názory a nevyslovenou kritiku církve a vládnoucí moci. *Během „frondy princů“ (povstání aristokratů) byl v roce 1650 uvězněn královský princ Grand Condé (Velký Condé) (3) (1621–1686), který divoce odporoval kardinálu Mazarinovi. *Kardinál Retz (4) (1613–1679), další slavný účastník fondy a autor několika známých bibliografií, zde byl také vězněn v letech 1652–1654. Ludvík XIV. prokázal mimořádnou krutost vůči Nicolasovi Fouquetovi (5) (1615–1680), vlivnému ministru financí, který využil svého postavení k vlastnímu obohacení. Byl uvězněn v roce 1661 a držen v samovazbě ve vězení ve Vincennes jako varovný příklad pro soud sídlící na hradě. *Denis Diderot (6) (1713–1784) byl uvězněn v roce 1749 na základě tzv. lettre de cachet (příkaz k zatčení bez soudu) za svůj spis Lettre sur les aveugles (List o slepých k ponaučení vidoucích), zaměřený proti náboženství, a Bijoux indiscrets (Upovídané šperky) brojící proti špatné morálce. Byl osvobozen kvůli finančním zájmům knihkupců, které představovala jeho práce na díle Encyclopédie (Encyklopedie). Svůj přečin opakoval znovu dílem Lettre sur les sourds et muets à l'usage de ceux qui entendent et qui parlent (List o hluchých a němých k ponaučení slyšících a mluvících), ale tentokrát již nebyl obviněn. *Auguste Blanqui (7) (1805-1881) podněcoval nepokoje v roce 1848. Byl uvězněn za revoluční činy a myšlenky a v různých vězeních strávil 36 let. Během jeho věznění ve Vincennes ho socialisté, kteří vedli kampaň proti buržoazní republice, symbolicky zvolili za prezidenta. * Francois Vincent Raspail (8) (1794 – 1878) se v roce 1848 zúčastnil vzpoury, která vedla ke svržení Ludvíka Filipa a vyhlášení druhé republiky. Raspail byl uvězněn ve Vincennes. Bez ohledu na to byl však zvolen poslancem za Paříž a Lyon. V prezidentských volbách v roce 1848 byl vybrán jako kandidát socialistických republikánů..
|
Přihlášení |
