© František Kinař 05/2016
Bazilika Sacré-Cœur neboli bazilika Nejsvětějšího Srdce Ježíšova je římskokatolický farní kostel v Paříži. Nachází se na vrcholku kopce Montmartre a je tak jedním z nejviditelnějších pařížských monumentů. Architekt Paul Abadie jej postavil ve stylu, kterého dosáhl smíšením byzantského a románského slohu. Základní kámen stavby byl položen 16. června 1875, ale až do roku 1914 zůstávala stavba nedokončena a bohoslužby byly zahájeny až po skončení 1. světové války v roce 1919. Už více než sto let zde probíhá nepřerušená eucharistická adorace a proto je i významným poutním místem. Se svými 10,5 milióny poutníků a turistů ročně je po katedrále Notre-Dame druhou nejnavštěvovanější pamětihodností.
Bazilika má půdorys řeckého kříže. Má čtyři menší kupole a hlavní největší s výškou 83 m zakončenou lucernou s kolonádou z korintských sloupů. ...Eklektická stavba je směsí románského a orientálního (byzantského) slohu. Čtyřhranná zvonice nacházející se v zadní části je vysoká 84 m a je v ní umístěn zvon Savoyarde, který je největším zvonem ve Francii. Byl vyroben roku 1895 v Annecy, měří tři metry v průměru a váží 18 835 kg, jeho srdce váží 1200 kg. Bazilice jej věnovaly čtyři diecéze v Savojsku a na Montmartre byl dovezen 16. října 1895. Průčelí baziliky tvoří tři arkády, před kterými jsou umístěny dvě jezdecké sochy. Bílý kámen pochází z lomů v Château-Landon. Architekt Paul Abadie jej vybral pro jeho trvanlivost a samočistící schopnost při kontaktu s vodou. Od roku 1928 je v nice na fasádě velká kamenná socha Krista vysoká pět metrů (autor Pierre Seguin)..
Projekt na výstavbu baziliky zasvěcené Nejsvětějšímu Srdci Páně se poprvé objevil dne 4. září 1870, kdy byla po neúspěších v prusko-francouzské válce vyhlášená Třetí republika. Na konci roku 1872 Národní shromáždění zahájilo debatu o výstavbě Sacré-Cœur. Byl to jediný způsob, jak získat potřebné pozemky ve vlastnictví města a mnohých soukromníků. ...Po dlouhých jednáních byl zákon odhlasován 24. července 1873. Shromáždění nabídlo pařížskému arcibiskupovi Josephu Hippolytovi Guibertovi možnost převzít pozemky na vrcholku Montmartru vyvlastněním, pokud to bude nutné. Předpokládalo se rovněž, že kostel bude vybudován výhradně z veřejných sbírek a bude sloužit katolickému kultu. Výstavba baziliky na Montmartru měla též odkaz k Pařížské komuně a měla představovat pokání za činy, které se během ní udály. Pozemek má symbolický význam v tom, že na jeho místě 18. března 1871 po vstupu do Paříže nechal Adolphe Thiers umístit kanóny k ostřelování města. Výstavba baziliky a její motivace byly námětem dlouhých parlamentních debat. V roce 1873 byla vyhlášena architektonická soutěž, do které bylo navrženo 78 projektů od 87 autorů spojených v 66 kolektivech. Mezi autory bylo šest nositelů Římské ceny. V zadání bylo stanoveno místo stavby, rozpočet omezený na 7 miliónů franků, krypta a monumentální socha umístěná před kostelem. V konkurzu zvítězil architekt Paul Abadie. Výstavba byla financována z větší části národní sbírkou, ve které bylo během 50 let vybráno téměř 46 miliónů franků od zhruba 10 miliónů lidí. Základní kámen byl položen 16. června 1875. Interiér lodi byl otevřen v roce 1891, zvonice byla dokončena roku 1912. Celkově byla stavba dokončena roku 1914, ale kvůli první světové válce byla vysvěcena až v roce 1919. Vnitřní výzdoba byla dokončena v roce 1923. Od roku 1909 v bazilice probíhá nepřerušená eucharistická adorace. Od roku 1995 se na žádost kardinála Lustigera o duchovní a materiální správu kostela stará kongregace benediktinek Sacré-Cœur de Montmartre.
|
Přihlášení |
