Kaunaská „devátá pevnost“ za války popravištěm židů

Dříve obyčejná pevnost, kterou Sověti využívali, jako přechodnou věznici, později však jedno z nejkrutějších míst na světě nazývané „pevnost smrti“, které se zapsalo do podvědomí všech, hlavně kvůli masovým popravám židů, které se zde konaly den co den a pro místní nacistické důstojníky se staly obvyklou denní rutinou. Hovoříme zde o pevnosti v litevském městečku Kaunas, přesněji o jedné z jejích částí, deváté pevnosti, kde o život denně přicházely desítky lidí.

Innovaconcrete.eu

Dříve obyčejná pevnost, kterou Sověti využívali, jako přechodnou věznici, později však jedno z nejkrutějších míst na světě nazývané „pevnost smrti“, které se zapsalo do podvědomí všech, hlavně kvůli masovým popravám židů, které se zde konaly den co den a pro místní nacistické důstojníky se staly obvyklou denní rutinou. Hovoříme zde o pevnosti v litevském městečku Kaunas, přesněji o jedné z jejích částí, deváté pevnosti, kde o život denně přicházely desítky lidí.

Celá pevnost byla vybudována již na konci 19. století a následně byla po dlouhá léta využívána SSSR, které ji využívalo, jako věznici a přechodné umístění pro vězně putující do pracovních táborů na Sibiř. 

 

Andrius Vanagas / CC BY 3.0

Poté, co došlo k obsazení země nacisty, však začala být využívána úplně jinak. Smrt zde během několika let nalezly tisíce židů a válečných zajatců, kteří sem byli deportováni ze všech koutů Evropy. Ještě před okupací došlo k opevnění samotné pevnosti a k výstavbě devíti dělostřeleckých základen, z čehož poslední, devátá pevnost, se stala hlavním dějištěm pozdějšího nacistického vyvražďování. Byli sem transportováni, jak židé z Litvy, tak z Rakouska nebo Francie.

I přesto, že v Kaunaské pevnosti docházelo k popravám až do roku 1944, odehrály se zde dvě opravdu zásadní události, které dost možná ovlivnily celý vývoj konečného řešení židovské otázky. Jedná se o dva masakry v roce 1941, které se do dějin zapsaly, jako první systematická vyvražďování židů během holokaustu. 25. listopadu 1941 dorazilo do deváté pevnosti 5 vlaků, ve kterých se nacházelo okolo 5 000 židů. Vlaky původně vůbec nesměřovali sem, ale do ghetta v Rize, na poslední chvíli však bylo nacistickým velitelstvím rozhodnuto, že 5 z původních 25 vlaků, bude směřovat do Kaunasu. Při příjezdu vlaků k deváté pevnosti, již u vstupní brány čekal Karl Jager, vedoucí důstojník Einsatzkommanda 3, který ještě téhož dne nechal na 3 000 z 5 000 židů popravit. Zbytek na svůj osud také nemusel dlouho čekat, o čtyři dny později, 29. listopadu 1941, bylo popraveno zbylých 2 000 lidí.

Andrius Vanagas / CC BY 3.0

Masakry roku 1941 jsou nechvalně proslulým příkladem nacistické krutosti, která neznala mezí. Pro nic zde bylo zmařeno na 5000 životů nevinných lidí. Právě v listopadu 1941 mnoho lidí pochopilo, čeho všeho jsou nacisté doopravdy schopni. Kromě masového vyvražďovaní se zde odehrávali i jednotlivé popravy, mučení nebo pokusy. Kaunaská devátá „pevnost smrti“ však navždy zůstane poznamenána především dvěma největšími masakry, které si místní obyvatelé s bolestí připomínají dodnes. Bohužel však tyto dvě listopadové události nebyli první ani poslední prolitou krví v útrobách Kaunaské pevnosti.

Sdílet

Mohlo by vás zajímat