Zámek od JZ.
© Pavel Semple 04/2019
Zámek (kaštiel) v Trebišove je trojkřídlá jednopatrová stavba se sedlovými a valbovými střechami. V čele hlavního západního křídla je rizalit se vstupním portikusem a balkónem v prvním patře. V horní části rizalitu je barokní štít s křídly a volutami, členěný dvěma pilastry a římsou. Ve středu štítu je erb rodu Čáki, zakladatelů zámku. Vedle něj je také lovecký erb. Pilastry s podstřešní římsou jsou také v prvním patře rizalitu nad balkónem. Římsa pokračuje podél celého zámku. Menší římsa dělí také přízemí a první patro všech průčelí. Vertikálně jsou průčelí zámku členěna lizénami. Na obou koncích západního křídla stojí dvoupatrové čtvercové věže, přistavěné v poslední třetině 19. stol. Věže plně vystupují před boční křídla zámku, s hlavním západním křídlem jsou ale téměř souběžné. Všechna jejich podlaží zvýrazňují římsy. Boční křídla jsou na zadní východní straně zámku, kde vymezují do parku otevřený čestný dvůr.… číst dále
Gróf Imrich Čáki nechal v roce 1786 postavit barokně klasicistní zámek (kaštiel) v lužním lese na okraji Trebišova. Kámen na stavbu byl získán ze zříceniny sousedního hradu Parič. V roce 1838 přešel sňatkem Etelky Szapáryové (1798-1876) do rukou Andrássyovců. Za nich byl zámek přestavěn. Gróf Július Andrássy (1823-1890), v letech 1871-1879 ministr zahraničí Rakousko-uherské monarchie, tu v září 1887 hostil císaře Františka Josefa I. a císařovnu Alžbětu. V roce 1914 byl odvezen nejcennější mobiliář rodu do sídel v Budapešti a Tiszadobe. Grófka K. Károlyiová-Andrássyová ve své knize Červená grófka vzpomíná (1970) uvádí, že zámek byl využíván při lovech. Vždy 3. listopadu, na svátek sv. Huberta, se v Trebišově a jeho okolí konaly hony na lišku. Po 2. světové válce byla v zámku nemocnice s poliklinikou. Došlo proto k razantní úpravě interiérů. Nemocnice byla v roce 1978 přestěhována, zámek poté několik let chátral.… číst dále
|
Přihlášení |
