
Úkryt má podobu malého romantického hrádku. Podobné stavby se v 19. stol. stavěly v zámeckých parcích k pobavení panstva. Ke hlavní válcové věži s cimbuřím přiléhá na její severozápadní straně malé trojúhelné nádvoří obehnané hradbou. V obou nárožích hradby jsou další dvě nárožní věže, taktéž s cimbuřím. V hradbě mezi těmito menšími věžemi je jednoduchá kulisová brána. Při vlnobití bývá v době přílivu nádvoří zatopeno vodou. K ochraně trosečníků by v této situaci posloužila jedině hlavní věž. Dál na severozápad směrem k ostrovu Isle of Man je dnes před bránou úkrytu krátký kamenný násep. Ten zvyšuje suchou plochu ostrůvku, když je moře klidné a snad také umožňuje malým člunům bezpečně přirazit.
K jedné z událostí, které nakonec vedly k výstavbě úkrytu, došlo v roce 1830. V pátek 19. listopadu toho roku připlul z Liverpoolu do Douglasu parník St. George s cestujícími a poštou. Loď patřila firmě Saint George Steam Packet Company z Liverpoolu. Po vyložení byla ukotvena nedaleko od útesu Conister Rock. V noci z 19. na 20. listopadu ale přišel silný vítr, řetěz zátěž nevydržel a loď se uvolnila. I přesto, že byla udržována celou noc pod párou, byla příliš blízko útesu. Pokus o vyplutí selhal a loď se po páté hodině ranní o útes rozbila. Dvacetidvoučlenná posádka byla ve velmi zlé situaci přímo před zraky probouzejícího se města. K záchraně byla vyslána dřevěná veslice s osmnácti muži na palubě. Záchrana nebyla nijak jednoduchá, veslice se málem také rozbila o útes. Nakonec byli ale všichni zachráněni. Velitelem veslice byl sir Vilém Hillary. Na jeho popud byl na útesu v roce 1832 postaven… číst dále