
Úkryt pro trosečníky (Tower of Refuge) v podobě malého romantického hrádku je k vidění na útesu v moři. Stojí v pobřežních vodách ostrova Isle of Man přímo u hlavního města Douglasu. Je dobře pozorovatelný z pobřežní promenády ve městě. Útes, na kterém úkryt stojí, se jmenuje ostrov sv. Marie (St Mary’s Isle) a nebo také Conister Rock. Za přílivu je ale v jarním období zcela pod vodou a hrádek pak vyrůstá přímo z vody. V tu samou roční dobu je možné k němu dojít suchou nohou při odlivu. V tu dobu tam jdou davy lidí. Jinak je ale třeba se mít na pozoru aby si návštěvník úkryt nevyzkoušel na vlastní kůži.
Poblíž úkrytu je přístav trajektů které spojují Isle of Man s Británií a Irskem. Při příjezdu po moři je tak Douglas první zastávkou. Nedaleko od přístavu je nádraží úzkorozchodné parní dráhy, která vede na jihozápad do města Port Erin. Podél 2 km dlouhé promenády v Douglasu vede koňská dráha. Ta končí na severním konci promenády kde začíná tramvajová dráha Manx Electric Railway. Ta vede na sever ostrova do města Ramsey. Přímo v Douglasu pak stojí za návštěvu Manx muzeum. To seznamuje návštěvníky s historií ostrova a je proto vhodné v něm s poznáváním ostrova začít.
stavěly v zámeckých parcích k pobavení panstva. Ke hlavní válcové věži s cimbuřím přiléhá na její severozápadní straně malé trojúhelné nádvoří obehnané hradbou. V obou nárožích hradby jsou další dvě nárožní věže, taktéž s cimbuřím. V hradbě mezi těmito menšími věžemi je jednoduchá kulisová brána. Při vlnobití bývá v době přílivu nádvoří zatopeno vodou. K ochraně trosečníků by v této situaci posloužila jedině hlavní věž. Dál na severozápad směrem k ostrovu Isle of Man je dnes před bránou úkrytu krátký kamenný násep. Ten zvyšuje suchou plochu ostrůvku, když je moře klidné a snad také umožňuje malým člunům bezpečně přirazit..
George s cestujícími a poštou. Loď patřila firmě Saint George Steam Packet Company z Liverpoolu. Po vyložení byla ukotvena nedaleko od útesu Conister Rock. V noci z 19. na 20. listopadu ale přišel silný vítr, řetěz zátěž nevydržel a loď se uvolnila. I přesto, že byla udržována celou noc pod párou, byla příliš blízko útesu. Pokus o vyplutí selhal a loď se po páté hodině ranní o útes rozbila. Dvacetidvoučlenná posádka byla ve velmi zlé situaci přímo před zraky probouzejícího se města. K záchraně byla vyslána dřevěná veslice s osmnácti muži na palubě. Záchrana nebyla nijak jednoduchá, veslice se málem také rozbila o útes. Nakonec byli ale všichni zachráněni. Velitelem veslice byl sir Vilém Hillary. Na jeho popud byl na útesu v roce 1832 postaven dnešní úkryt. Útes si totiž do té doby vyžádal mnoho obětí ze ztroskotaných lodí. I když se někomu podařilo na skálu vylézt, vystaven vlnám, větru a zimě bez pomoci stejně nakonec zahynul. Úkryt měl především útes zviditelnit, varovat lodě a ztroskotání předejít. To se také do značné míry podařilo, poněvadž po jeho výstavbě už ke ztroskotání na tomto místě tak často nedocházelo. Úkryt byl postaven podle projektu architekta Jana Welche z peněz veřejné sbírky a z přípěvku sira Viléma Hillaryho. Zpočátku byl vybaven pitnou vodou a jídlem. Na věži byl zvon k přivolání pomoci. Dnes je udržován v dobrém stavu a v noci je osvětlen..