
Nejvyšší stéla je dlouhá 33 metrů. Slovo "dlouhá" je v tomto případě opodstatněné, protože je zlomená a leží na zemi. Stéla váží 500 tun a spadla už dávno. Je dokonce možné, že ani nikdy nestála a roztříštila se už během pokusů o vztyčení. Druhá v pořadí je tzv. římská stéla. Jde o 24 metrů vysoký a 160 tun vážící žulový obelisk. V základně je ozdoben dvěma nefunkčními dveřmi a po stranách dekoracemi, připomínajícími okna. Aksúmský obelisk byl vztyčen v Aksúmu ve 4. století za časů Aksúmského království. V letech 1937 až 2005 se nacházel v Itálii, kam byl odvezen Italskou armádou po italské anexi Etiopie. Stál v Římě, před bývalým Ministerstvem pro Italskou Afriku. Itálie souhlasila s navrácením obelisku již v roce 1947, navrácen byl však až v roce 2005, rozřezaný na tři části. K úplnému novému vztyčení obelisku došlo 31. července 2008. Nejvyšší stojící stélou, která nikdy nezměnila své místo, je… číst dále
Ve 4. století n. l. se do Aksumu dostalo křesťanství a zůstalo v Etiopii hlavním náboženstvím dodnes. Tehdy také zruční kameníci vztyčovali obrovské granitové stély neboli obelisky na znamení, že jejich země bohatne a vzkvétá. Na některých stélách jsou vyryty symboly předkřesťanských bohů např. boha měsíce či boha války a boha králů. Většina proslavených aksúmských stél pochází z období 2. - 5. století, jen pár z nich je však zdobených a ty se nachází v tzv. okrsku stél. Protože vznikly ještě před nebo krátce po příchodu křesťanství, nesou v řadě případů výrazně pohanský styl. Co se týče vzniku aksúmských stél, panují mezi historiky dvě teorie. Jedni je považují za monumentální náhrobky královských hrobů a faktem je, že pod některými byly hroby skutečně objeveny. Podle druhých se jedná o pouhé symboly pohanského náboženství, například v podstavci stély krále Ezany jsou čtyři otvory, což znamená, že to byl obětní oltář.… číst dále