Barokní budova byla postavena nad jámou Leopold po r. 1752, kdy šachtu zaplavila solanka. V přízemní osmiúhelníkové stavbě s vysokou mansardovou střechou je hřídel s navíjecím bubnem, pomocí kterého se vytahovaly kožené vaky naplněné solankou.Gapeľ je součástí areálu národní kulturní památky.
Barokní budova gápľu (tedy mechanismu na čerpání solanky) byla postavena nad těžní jámou Leopold, hlubokou 155 metrů. Je to přízemní osmiúhelníková stavba s vysokou mansardovou střechou. Uvnitř je hřídel s navíjecím bubnem (průměr 5,6 metru), pomocí kterého se vytahovaly z jámy kožené vaky naplněné solankou o objemu 5 až 7 hektolitrů. Mechanismus byl poháněn čtyřmi koni.
Milan Caha, 26.1. 2013
Obec Solna Baňa (dnešní Solivar) je doložena roku 1230. Sůl se zde získávala odpařováním solného roztoku – solanky. Roku 1572 zde začala hlubinná těžba kamenné soli v šachtě Leopold. Roku 1752 solanka zaplavila hlavní těžební šachtu a dolování pevné soli bylo ukončeno, nicméně získávání soli ze solanky zde nadále pokračovalo. V roce 1785 "soľnobanský handel" podřízen C a K komoře ve Vídni. Ve 20. letech 20. století byla výroba soli přenesena do Nového Solivaru. V roce 1970 byl areál prohlášen za národní kulturní památku. Nyní je ve správě Slovenského technického muzea Košice.
Milan Caha, 26.1. 2013