Výsledky hledání míst

Zámek z nejslavnější české pohádky na žulové skále uprostřed rybníka, asi 20 km severozápadně od Drážďan. Postaven 1542–6 pro kurfiřta Mořice, velkorysá barokní přestavba 1723–33 za Augusta Silného. Obklopen krajinným parkem s řadou dalších staveb.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze za Zástřizlů ve druhé pol. 16. stol. Zřejmě definitivní proměna do zámecké podoby byla provedena v letech 1635–47. Dnes je zámek v soukromém vlastnictví a je veřejnosti nepřístupný.

Raně barokní obdélníková kaplička na místě morového hřbitova z r. 1680. Zdobí ji obraz Panny Marie Svatohorské ze 17. století. Bývala v ní pozdně gotická socha Madony z počátku 16. století, snad od Mistra Zvíkovského oplakávání.

Sloup postavený jako poděkování za konec poslední morové epidemie v Čechách roku 1714. Bohatá sochařská výzdoba podstavce se sochami sv. Rosalie, Františka Xaverského, Rocha, Šebestiána, Barbory a Pavlíny vrcholí dvojsochou Panny Marie a sv. Karla Boromejského na vrcholu. Naposledy opraven 1943.

Rozměrné barokní sousoší z roku 1729 ve formě trojbokého sloupu, obklopeného sochami světců, dílo Johana Pursche. Spolu s nedalekým kostelem a zámkem vytváří dominanty rozlehlé chlumínské návsi. Obnoveno roku 1958. Absence protimorových patronů problematisuje literaturou udávaný účel jeho zřízení.

Barokní sloup se sochou Panny Marie Svatohorské s Ježíškem v náručí postaven na náměstí v Mnichovicích po r. 1713 na paměť skončení morové epidemie. Opraven r. 1898. Socha znovu vysvěcena r. 1994.

Morový sloup, který nyní zdobí horní část zábřežského Masarykova náměstí, byl postaven roku 1713.

Sloup postaven v letech 1716-18. Dílo sochaře Jana Sturmera. Postaveno na paměť morové epidemie z roku 1715. Sloup je zlacený. se sochami svatých. Ve stylizované jeskyni socha sv. Rozálie. Na vrcholu sloupu je socha Panny Marie Immaculaty.

Morový sloup byl postaven v barokním stylu v roce 1679. Je zdoben sochami světců, a to sv. Rozálií, Štěpánem, Šebestiánem a Rochem.

Morový barokní sloup, zvaný také mariánský, byl postaven neznámým autorem přibližně v období 1702-1717. Budování sloupů bylo rozšířeným způsobem manifestace křesťanské víry zejména v obd. 17. a 18. stol. Sloupy se stavěly často jako díkuvzdání Panně Marii za ukončení moru či jinou významnou pomoc.

Morový sloup v Praze-Troji pochází ze 16. století a upomínal na blízké hroby obětí několika epidemií. Byl zachráněn po r. 1948 pracovníky zoologické zahrady.

Barokní pískovcový pilíř z r. 1731. Sousoší Panny Marie s morovými světci, sv. Šebestiánem, sv. Rochem a sv. Karlem Boromejským. Na trojbokém obelisku socha Panny Marie v oblacích. V letech 2013-2016 sloup restaurován. Zapsán do seznamu kulturních památek ČR.

Barokní pískovcový sloup s kovovým křížkem nechal roku 1739 postavit sládek pivovaru ve Škvorci Václav Šlais spolu s jeho ženou Kateřinou. Sloužil jako poděkování Bohu a Panně Marii za ochranu během morové epidemie. R. 2006 byl sloup poškozen a poničená hlavice je uložena v Novém zámku ve Škvorci.

Sloup zřízen 1681–5 jako poděkování za skončení moru 1680. Sochy od A. Kitzingera z Děčína, kamenická práce A. Walde, projekt G. Broggio. Na vrcholu Immaculata, na podstavci svatí Šebestián, Roch, Bartoloměj a Fr. Xaverský. Po 1990 důkladně opraven.

Barokní morový sloup z r. 1713. Na sloupu sochy ochránců proti moru sv. Karla Boromejského, Rocha a Ondřeje a sousoší Nejsvětější Trojice. Na postavci reliefy sv. Rozálie, Posl. pomazání a Pohřbívání mrtvého. Kolem sloupu balustráda s kovovou mříží.