Výsledky hledání míst

Barokní pískovcový morový sloup z l. 1745-46 zřejmě od místního sochaře. Na římsovaném podiu s volutovými křídly sochy sv. Jana Nepomuckého, Prokopa, Floriána a Štěpána. Z pódia vyrůstá sokl a z něj nízký čtyřhranný obelisk. Nahoře socha Panny Marie Immaculaty stojící na zeměkouli.

Morový sloup z roku 1720. Na vrcholu socha Panny Marie a u země obklopen sochami svatých Josefa, Barbory, Jana Nepomuckého, Šebestiána, Víta, Kateřiny, Václava a Floriána.

Žulový sloup se sochou Panny Marie s Jezulátkem postaven roku 1915. Sloup dal postavit bzenecký farář Dr. Jan Pospíšil.

Morový sloup – sousoší Panny Marie Bolestné postaven někdy po r. 1715. Původně stál uprostřed křižovatky, byl poškozen při dopravní nehodě, rozebrán a odstraněn. Po rekonstrukci navrácen na místo nedaleko původního. Akce dokončena v r. 2010.

Sloup se sochou Immaculaty obklopený sochami sv. Jana Nepomuckého, Josefa, Antonína, Vojtěcha a čtyř andílků z let 1720–40, původně na Velkém náměstí, od roku 1939 na současném místě (Malé/Palackého náměstí). Opraven v 80. a 90. letech 20. století.

Sloup post. před r. 1630 jako poděkování městu za zachování věrnosti císaři za stav. povstání. Po r. 1980 z ideologických důvodů přenesen ke kapli sv. Josefa, r. 1990 vrácen zpět. Na toskánském sloupu socha Immaculaty obklopena obláčky s andělíčky.

Mariánský sloup od Štěpána Pagana byl postaven nákladem města v l. 1721–26. Zdobí jej socha Madony s Ježíškem, sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána, sv. Barbory a sv. Šebestiána, sv. Rocha a sv. Karla Boromejského.

Mariánský morový sloup z let 1713–14 od F. Bauguta, snad podle projektu G. Santiniho na kdysi největším veřejném prostranství Kutné Hory, Šultysově ulici. Na bohatě členěném podstavci se sochami horníků a sv. Jakuba, Šebestiána, Františků Borgii a Xaverského stojí socha Immaculaty na obláčcích.

Barokní sloup se sochou Immaculaty a kamenným soklem obklopený kamenným zábradlím z roku 1699, který vychází z podoby mariánského sloupu sochaře Jiřího Bendla z roku 1652. Autor ani donátor nejsou známi, sloup je pouze označen iniciály F.F.B.

Raně barokní sloup, postavený roku 1685 jako poděkování za odvrácení morové epidemie (1680) a k uctění císaře Leopolda I. a ostrovské vrchnosti Julia Františka vévody Sasko-Lauenburského. Vysoký válcový sloup na hranolovém podstavci, obklopeném schodištěm a balustrádou nese dnes kopii původní sochy.

Mariánský sloup se sochami svatých Floriana, Barbory, Josefa a Jana Nepomuckého byl ve středu náměstí ve Volyni vztyčen roku 1760. Jednoduché provedení napovídá o účasti místních umělců i pozdní době vzniku sloupu.

Mariánský sloup uprostřed soboteckého náměstí zhotovil v letech 1742–46 boleslavský sochař M. Jelínek mladší. Kromě titulní plastiky nese sochy svatých Václava, Vojtěcha, Prokopa a Jana Nepomuckého a reliéfy svatých Maří Magdaleny, Rosalie a Františka Xaverského.

Mariánský sloup byl na rakovnickém náměstí vztyčen v letech 1749–50 kamenickým mistrem Kr. Knopfem. Tvorby titulní plastiky i soch zemských patronů se zřejmě účastnil neznámý sochař. Opravy proběhly roku 1894 a v 90. letech 20. století.

Mariánský sloup ve vrcholně barokním stylu byl postaven jako poděkování za za přežití morové rány, která zasáhla město r. 1714. Sloup byl dokončen r. 1720. Za autora je označován Michael Kössler nebo Jan V. Sturmer. Opravy sloupu v l. 1911, 1931, 1958 a 1994-96. Od r. 1958 je chráněnou památkou ČR.

Mariánský sloup z r. 1761 postavil soukenický cechmistr Tobiáš Tomaštík. Mírně podživotní sochy svatého Floriána, Vendelína, Tekly a archanděla Rafaela. Na čtyřhranném sloupu stojí pozlacená korunovaná socha Panny Marie s Ježíškem. Součást městské památkové zóny.