Výsledky hledání míst

Kostel pochází z Nižného Sedliště z r. 1641. V září 1936 rozebrán a vlakem převezen do Blanska. Zde zrestaurován, otevřen v květnu 1937. Řadí se ke skupině unikátních pravoslavných kostelů rusínské gotiky Horního Potisí. Nosný trám u vchodových dveří z r. 1602.

Sbor Církve československé byl v Kolíně postaven 1931–2 dle projektu Kotěrova žáka Vladimíra Wallenfelse ve funkcionalistickém stylu. Před něj byl přemístěn Husův pomník od Františka Bílka z roku 1914, původně umístěný před radnicí.

Trojlodní bazilika postavena během pěti měsíců r. 1924. Stavba je hodnotným dokladem architektury z té doby, tzv. rondokubismu. Uvnitř kostela kamenné sochy od sochaře Františka Bílka. Součástí sboru je i kolumbárium z listopadu r. 1947. Stavba přístupná v návštěvní době a během bohoslužeb.

K otevření sboru Apoštola Pavla církve československé v Polici nad Metují došlo v r. 1920 a r. 1937 byl zakoupen pozemek pro stavbu svatostánku. Kostel církve českomoravské (dnes Církev československá husitská) byl postaven v letech 1939-1940 podle návrhu místního architekta Jaroslava Šlambora.

Funkcionalistická stavba Husova sboru s modlitebnou a zvonicí dle projektu J. Dvořáka a C. Kučery na Jeronýmově ulici ve Slezské Ostravě. Základní kámen položen 13. 7. 1924.

Husův sbor na Vinohradech byl postaven v letech 1930-1933 podle návrhu architekta Pavla Janáka v konstruktivistickém slohu pro Církev čs. husitskou. Tvoří jej modlitebna, věž a obytný dům, spojené v jeden celek. Pod modlitebnou je od r. 1938 kolumbárium, zvýšené od r. 1947 o druhé patro.

Konstruktivistický polyfunkční objekt, zahrnující modlitebnu, kolumbarium, farní i komerční místnosti a divadelní sál, byl postaven dle projektu Karla Truksy firmou Václav Nekvasil během stavební sezony 1930 (16. 3. – 21. 12.). Její věž, vrcholící stylizovaným kalichem, je jednou z dominant Vršovic.

Barokní výklenková kaple na obdélném půdorysu, součást křížové cesty vybudované před rokem 1693 místními jezuity. Uvnitř je novodobý obraz, odpovídající příslušnému zastavení křížové cesty, v tomto případě znázorňující scénu, kdy Panna Marie oplakává mrtvého syna. Kaple není památkově chráněná.

Křížová cesta u pramene nad Janovem nad Nisou vybudována r. 1878 Josefem Klamtem a vysvěcena r. 1903. Po 2. světové válce místo zchátralo. Obnoveno do současné podoby r. 1996.

Původní románský johanitský kostel z první třetiny 13. století. V letech 1485–1504 přestavěn na pozdně gotickou trojlodní halu, 1704–42 upraven barokně. Zničen při bombardování Žitavy r. 1757, s využitím starších konstrukcí nově postaven 1766–1837, v závěru za účasti K. F. Schinkela.

Původně františkánský klášterní kostel z počátku 14. století sloužil v letech 1553–1912 jako svatyně lužickosrbských obyvatel sousedních vsí. V letech 1996–2001 rekonstruován na kulturní centrum obnoveného Šestiměstí a Euroregionu Nisa.

Litinový kříž s pozlaceným Kristem na kamenném podstavci. Pochází patrně z poč. 19. stol. Kříž zřídil domkář Franz Schaufler. Začátkem 21. stol. kříž ve velmi zanedbaném stavu, opraven r. 2007. Na kamenném fundamentu stojí dvoustupňový podstavec s nápisem. Kříž s korpusem Krista je litinový.

Zaniklou centrální osmibokou hřbitovní kapli s výraznou jehlancovou střechou nechal postavit v polovině 16. století pražský měšťan Divišovský z Prošovic. Kaple byla zrušena za reforem Josefa II. (spolu s hřbitovem a dalšími kaplemi na něm) v roce 1784 a později byla zbořena.

Jesuité budovali své sídlo v Březnici s podporou pobělohorského majitele panství Přibíka Jeníška z Újezda v letech 1638–51 nejprve jako residenci, od roku 1651 jako kolej. Po zrušení řádu 1773 sem přenesena fara z Bubovic, kam město předtím spadalo.

Jezuitská kolej stavěna od r.1667 do pol.18.st. podle projektu D. Orsiho. Stavbu vedli C. Lurago a F. Caratti. Po zrušení řádu v r.1773 přeměněna na kasárny, později vojenský špitál, kadetní škola a do r. 1977 opět kasárna. Nyní v rekonstrukci.