Výsledky hledání míst

Lurdská jeskyně na Starém Rejvízu pochází z r. 1908. Tradice poutí zanikla v r. 1948. Místo znovu objeveno r. 2003, opraveno a od r. 2009 zpřístupněno.

Lurdská jeskyně vznikla r. 1928 zásluhou faráře Ant. Práška spolu s unikátní křížovou cestou tvořenou 55 sochami z cedrového dřeva, dílem řezbáře Bohumila Beka. Křížová cesta zanikla v 50. letech 20. století, dochované sochy nyní vystaveny na místním zámku.

Svatyně Panny Marie Lurdské je mariánské poutní místo. Dominantou je bazilika postavená přímo nad jeskyní. První svatyně vznikla roku 1866. Bazilika Neposkvrněného početí postavena v r. 1876 v novogotickém slohu. Nad vchodem do chrámu mozaika. V r. 1899 přistavěna tzv. Růžencová bazilika.

Současný luteránský kostel ve městě Hjo pochází z r. 1799 a nahradil středověkou stavbu zničenou požárem r. 1794. Skládá se z lodi s okrouhlým presbytářem na východě a vstupem na západě. Na severní straně se nachází sakristie a k jižní stěně přiléhá kostelní věž, rekonstruovaná v 19. stol.

Mezi obyvateli hornického města Hrob se od poloviny 16. stol. šířilo luterství. S pomocí saských souvěrců si roku 1611 postavili kostelík. Jeho zboření 12. 12. 1617 bylo jednou ze záminek k povstání proti Habsburkům, kterým začala třicetiletá válka.

Barokní osmiboký centrální kostel si nově vzniklá luterská farnost v Loschwitz postavila v letech 1705–08. Po těžkém poškození při náletu 13. 2. 1945 stál v troskách do roku 1991, kdy začala jeho obnova. Nové vysvěcení se konalo 2. 10. 1994.

Evangelický kostel na Horním předměstí. Původní kostel bez věže byl postaven v letech 1709-22. V roce 1750 rozšířen o západní část a postavena věž. Mohutná barokní stavba dominuje panaromatu města.

Dominanta západní části širšího centra města vznikla v letech 1898–1901 na tzv. Dračí skále (Drachenfels) nad dnešním Lutherovým náměstím. Stavba z režných cihel v novorománském slohu na půdorysu řeckého kříže, završená mohutnou kopulí.

Pískovcový kříž z roku 1859 v sedle pod Božanovským Špičákem, na významné křižovatce cest. Na podstavci je reliéf Panny Marie s nápisem a stopami polychromie, na zadní straně je údaj o opravě, kterou roku1886 provedl Matouš z Úpice.

Původně soukromá modlitebna Mordechaje Maisela, dvorního Žida Rudolfa II., byla jako renesanční postavena v letech 1590–92. Současná novogotická podoba z let 1892–94 a 1900, kdy při asanaci okolních domů došlo k odhalení západního průčelí. Po roce 1945 součást židovského musea.

Fara postavená v r. 1731, pravděpodobně na místě starší farní budovy. Od počátku 19. století sloužila za obydlí duchovním ve výslužbě. Od r. 1948 do r. 1974 sloužila k soc. bydlení. V l. 1975–92 muzeum, dnes patří farnímu úřadu.

Kaple zvaná Malá vznikla před polovinou 19. století na rozcestí v půli cesty mezi Činovem a Žalmanovem. Jednalo se o jednoduchou kamennou kapli, která patřila, podobně jako nedaleká kaple Panny Marie, k usedlosti čp. 7 Josefa Grunda. Po odsunu německého obyvatelstva chátrala až zcela zanikla.

Zbytky nejstarší synagogy ve Velkém Meziříčí. Vznikla před začátkem 16. století, do druhé světové války sloužila jako zimní modlitebna, poté jako skladiště. Zbořena v roce 1962.

Barokní sousoší z roku 1685, sochy Jana Křtitele, Jana Nepomuckého, Floriána a Antonína Paduánského z roku 1723.

Sousoší z roku 1722 od neznámého mistra. Pozoruhodná je zejména oboustranná socha Panny Marie na vrcholu, která se obrací k severu i jihu. Samostatná část kdysi významného mariánského poutního místa, postavená na místě údajného nálezu mariánské sošky.