Výsledky hledání míst

Jeden z nejstarších kostelů v Londýně. Postaven nejpozději v 11. stol. Z té doby je jeden zděný oblouk. Několikrát rozšířen. Od 1. pol. 16. stol. patří anglikánské církvi. V roce 1940 zasažen při německém náletu. Po válce zrekonstruován.

Nový luterský kostel v Hrobu byl stejně jako jeho dávný předchůdce postaven za podpory saských souvěrců, což se odráží i na jeho řešení ve stylu německé secese. Po roce 1945 připadl Církvi československé husitské, od konce 60. let chátrá bez využití.

Kostel v duchu josefínského osvícenského klasicismu nechal postavit r. 1786 Wenzel Anton hrabě Kaunitz – Reitberg. Prostý chrám s honosným antikizujícím portikem.

Farní a posádkový kostel v Terezíně byl postaven v letech 1805–10 uprostřed východní fronty hlavního náměstí. Jednolodní empírová stavba má prakticky identickou repliku v Josefově.

Dřevěný norský kostel typu stavkirke, postavený původně ve 13. století u jezera Vangsmjösen. V pol. 19. stol. zakoupen pro berlínské muzeum, znovupostaven na úpatí Sněžky, doplněn dřevořezbami od mistra Jakuba z Janowic.

Římskokatolický kostel Zasnoubení Panny Marie v Mackovicích vznikl přestavbou původní barokní kaple z r. 1712. Nyní kostel filiální ve farnosti Břežany u Znojma s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 2015 chráněn jako kulturní památka.

Římskokatolický farní kostel sv. Tří králů v Ostružné je pozdně barokní stavba z roku 1794.

Jan Josef hrabě ze Šternberka v l.1699-1711 nechal postavit zámecký kostel Zjevení Páně. Za stavitele mylně považován Jan Santini, archivní průzkum prokázal autorství Kryštofa Dientzenhofera. Hodnotná barokní stavba, tvar mírně protáhlého osmiúhelníku. Od r.1996 Národní kulturní památka.

Kostel Zvěstování Páně v Břežanech je pozdně barokní stavba z let 1765-1771, která nahradila zchátralý středověký kostel sv. Bartoloměje. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka.

Na místě románského kostelíka, jehož pozůstatky objevil archeologický průzkum (první písemná zmínka 1359), byl v letech 1659–69 postaven raně barokní kostel. Roku 1735 byly po obou stranách lodi přistavěny velké kaple. Vnitřní zařízení ze 60.–70. let 18. století.

Farní kostel v Dobrši byl jako pozdně románský postaven kolem roku 1250. Prošel gotickou a renesanční přestavbou i pozdějšími úpravami. Část pozoruhodného areálu církevních i světských staveb v dnes malé vsi (viz hesla).

Hřbitovní renesanční kostelík ze 16. stol. stojí na místě původní hřbitovní gotické kaple z pol. 13. stol. Byl barokizován a do dnešní podoby renovován r. 1928. Je v působnosti děkanství Heřmanův Městec a v letním období se v něm konají pravidelné bohoslužby. V sousedství zvonice stejného stáří.

Jednoduchý barokní kostelík o samotě na místě zaniklé vsi Janovice postaven v letech 1741-1746 v sousedství hřbitova. Stavebníkem kníže Štěpán Vilém Kinský. Zchátralá stavba opravena z dotací a brigádníky v letech 2011-2015. Chráněná kulturní památka od r. 1958.

Původně opevněný gotický kostel ze 14. stol. Vnější omítka renesanční, sgrafitová, loď upravena a sklenuta po požáru 1771.

Zbytky farního kostela obsažené v dnešní farní budově. Kostel byl zřejmě současný s hradištěm, goticky přestavěn. Vyhořel roku 1758, opraven J. Jedličkou 1774–7, zrušen 1780, 1798 přestavěn na faru. Dodnes ho obklopuje zřejmě původní ohradní zeď.