Výsledky hledání míst

Kostel sv. Markéty v Dębnie, postaven 1470-1504. Jednolodní stavba s kamennými zdmi, dřevěný trámový strop z doby generální opravy kol. r. 1900, původní pozdně gotická křížová žebrová klenba v presbytáři. Figurální malby z r. 1957,vitráž sv. Markéty z poč. 20. st. v okně presbytáře, zvony z r. 1777.

Kostel z 9. století. Je z 80% původní stavbou, v této podobě se řadí mezi nejstarší v ČR a na Slovensku. Vznikl s vybudováním velkomoravského hradiště Valy v Mikulčicích. Jako farní kostel sloužil do 18. st., první zmínka o něm je z r. 1392. V roce 1995 byl prohlášen za národní kulturní památku.

Kostel sv. Markéty Antiochijské nad Královicemi byl založen asi na přelomu 13. a 14. stol. Dnešní jeho podoba je barokní z let 1739-1740. Zvláštnost tvoří hranolová věž s cimbuřím ve stylu spišské renesance. Opravován byl v letech 1865 a 2002-2003. Ve věži jsou dochovány dva zvony staré 600 let.

Původně gotický farní kostel z 13. stol. byl během staletí mnohokrát upravován. Dnes trojlodní převážně goticko-renesanční stavba s barokním interiérem. Kolem kostela je starý okrouhlý hřbitov a u vchodu stojí sousoší sv. Cyrila a Metoděje.

Dřevěný kostel sv. Markéty ze 14. stol ve Vysočanech byl nově postaven ve 2. polovině 17. stol. jako opět dřevěný, raně barokní s gotizujícími prvky. Je omítnutý, takže vyhlíží jako zděný. Vnitřní zařízení z doby stavby. V sousedství na zrušeném hřbitově dřevěná zvonice z téže doby se 3 zvony.

Barokní kostel sv. Martina ve Chválenicích patří k vrcholným dílům pražského architekta K. I. Dienzenhofera. Stojí na místě zchátralé stavby doložené od r. 1352. Byl významně vybaven v 19. stol. a pak v letech 2. světové války. Nyní filiální ve farnosti Starý Plzenec.

Kostel ve Slovči doložen od r. 1278. Gotická stavba r. 1711 nahrazena novou barokní s dřevěnou zvonicí, zbořenou r. 1872. Nynější novorománská stavba dokončena r. 1886, zařízení novorománské z doby stavby. Filiální kostel ve farnosti Městec Králové.

Kostel vystavěn kolem let 1723-1725. Jednolodní barokní stavba obdélného půdorysu. Věž před západním průčelím, sakristie při severní stěně. V interiéru kostela půlkruhový presbytář. Na stropě umístěny fresky. Nad sakristií oratoř. Kostel památkově chráněn od r. 1958.

Farní kostel sv. Martina v Javorné (Gabhorn) byl postaven v 16. století v pozdně gotickém či renesančním slohu. Kostel byl jednolodní, obdélný, snad s trojboce uzavřeným presbytářem, za nímž byla sakristie s dřevěnou věží. V roce 1888 byl do základů zničen při požáru obce a nikdy nebyl obnoven.

Jednolodní stavba s pětiboce uzavřeným presbytářem, hranolovou věží a sakristií. Je raně gotického původu (doložen k r. 1314) s netypickou dispozicí zvonice při stěně lodi. Raně gotický lomený portál. V presbytáři zbytky středověkých nástěnných maleb. Před kostelem kamenný kříž. Památkově chráněno.

Současný barokní římskokatolický farní kostel byl postaven na místě staršího chrámu v letech 1736-1739 podle plánů Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Barokní fara byla dokončena ještě před zahájením přestavby kostela roku 1734.

Počátky domoušického kostela jsou nejasné, existoval nejpozději ve 14. století. Současná stavba vznikla (snad s užitím starších konstrukcí) roku 1754 ve formách rustikalizovaného baroka. Z II. poloviny 18. století pochází i vnitřní zařízení. Hlavní objekt kostelního areálu (dále hřbitov a zvonice).

Stáří kostela v obci, poprvé připomínané roku 1381, je nejasné. Technika stavby zdí lodi vede k domněnce o jejím vzniku na přelomu 13. a 14. století. Současný vzhled výsledkem přestavby cca 200 let poté, presbytář a sakristie z 18. století.

Původně farní kostel vsi Stusyně vznikl zřejmě kolem poloviny 12. století. Gotický presbytář z poloviny 14. století, dnešní podoba snad koncem 17. století. Po zániku vsi za třicetileté války slouží jako hřbitovní pro nedaleké Kněžice.

Původně gotický farní kostel klášterního městečka, obklopený hřbitovem, u jehož obvodové zdi (snad původně opevnění) stojí fara. První zmínka 1402. V pol. 18. stol. barokní přestavba, spojená s obrácením orientace. Opraven po požáru 1856–57, další opravy 1888 a 1981–82. Dnes kulturní síň.