Výsledky hledání míst

Žulová pilířová boží muka údajně z 18. století, dle datace na kaplici ale z 17. století. Kaplice opatřena mělkými, dnes prázdnými nikami. Původně stávala u silnice z Kaplice do Malont. Dlouho byla považována za ztracená, dnes stojí na rozcestí v intravilánu Kuří. Boží muka jsou památkově chráněná.

Nízká žulová boží muka z roku 1828, doplněna o novodobý reliéfní obrázek sv. Markéty. Tato Boží muka na mírném návrší nad Borovany, u silnice na Růžov jsou památkově chráněná.

Drobná zděná hranolová boží muka pocházející asi z přelomu 19.-20. století jsou prvně doložena na mapě z r. 1925.

Boží muka jsou pozdně gotická. Dvoudílný sokl, čtyřstěnný dřík s okosenými hranami a vrcholová kaplička. Ve stěnách kapličky niky. Autor ani přesný rok stavby není znám. Boží muka v kamenném provedení z tesaného pískovce. Kapličku nahoře uzavírá římsa bez složitých křivek nebo volut.

Kamenná sloupková boží muka z roku 1661 byla do pelhřimovské Děkanské zahrady přenesena. Zajímavá kamenická práce s dochovanými nápisy na podstavci a symboly Kristova utrpení (např. hřeby, kopí, houba s octem, kostky, důtky) na dříku. Na lucerně je vedle kříže i drobné sousoší Piety.

Klasicistní zděná boží muka patří do souboru zastavení křížové cesty ze Znojma do Hlubokých Mašůvek. Zachytilo je už 1. vojenské mapování. Jsou nezvykle bohatě členěna, v nejhlubší nice stojí soška Ježíše Krista, v mělkých čtvercových nikách jsou pak vymalovány jednotlivé výjevy z křížové cesty.

Architektonicky náročně řešená zděná hranolová boží muka byla postavena v barokním slohu koncem 17. století. Kolem r. 2020 opravena.

Pozdně gotická boží muka zřejmě lidového umělce z r. 1596. Od roku 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR. Zchátralá boží muka byla roku 2012 celkově zrekonstruována. Polygonální sloup na hranolovém podstavci nese čtyřbokou hlavici s reliéfy Kristova utrpení přecházející v kamenný kříž.

Barokní kamenná Boží muka, postavená roku 1741. Na podstavci je nápis "Léta panie 1741 nákladem Adama Havránka ke cti a chvále bozi postaveno gest".

Žulová sloupková boží muka s hranolovým soklem zdobeným psaníčkovou bosáží a reliéfním štítkem s lebkou a zkříženými hnáty z 18. století. Kaplice je hranolová, s mělkými prázdnými nikami, završená je jehlanem s koulí a dvojitým kovovým křížem. Boží muka jsou památkově chráněná od roku 1958.

Boží muka vysoké úrovně z konce 17. století jsou obdobného architektonického výrazu jako boží muka v nedalekém Drahlově.

Pozdně barokní boží muka na okraji vsi. Pochází z 18. století. Hranolová na čtyřbokém soklu s vrcholovou lucernou, otevřenou do tří stran; krytá stanovou taškovou stříškou, na vrcholu s křížem. Památkově chráněná.

Čtyřboká zděná boží muka, snad z 18. století, oživující rovinatou krajinu Hané jsou drobnou lidovou sakrální architekturou místního významu. Drobná sakrální stavba na tomto místě je prvně zaznačena na Indikační skice z první třetiny 19. století.

Kamenná sloupková boží muka v severní části obce na rozcestí při hřbitovu. Pozdně gotický tvar užívaný do 17. století. Součást souboru kamenných božích muk na Trhovosvinensku. Památkově chráněná.

U Topolan stojí torza dvou pozoruhodných staveb. Vedle sebe stojí dvoje boží muka. Oboje pocházejí z roku 1885. V jedněch býval obraz Panny Marie. V druhých s baldachýnem stávala socha Panny Marie Lurdské.