Výsledky hledání míst

Památkově chráněná zděná barokní sloupková boží muka jsou prvně zachycena již v I. vojenské mapování - josefském probíhajícím v letech 1764-1768 a 1780-1783.

Štíhlá pilířková žulová boží muka z r. 1912 stojí při kdysi frekventované poutní cestě z Šejb do Dobré Vody. V mělké nice mají obrázek Panny Marie Sedmibolestné. Jejich tvar a materiál je typický pro památky tohoto druhu z 19. a 20. stol. v této části jižních Čech. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Zděná sloupková trojboká boží muka jsou dokladem zbožnosti místního obyvatelstva v 19. století. V půlkruhově zaklenuté nice s ocelovou mříží je umístěna socha sv. Floriána.

Kamenná, pravděpodobně pozdně gotická boží muka mají okosený hranolový dřík bez ozdob. Čtyřboká lucerna má hlubokou niku ve tvaru gotického oblouku, ve které je obrázek malovaný na plechu. Vrchol kaplice je tvořen sedlovými stříškami, zakončenými kovovým křížkem. Památkově chráněná jsou od r. 1958.

Barokní kamenná Boží muka, postavená roku 1741. Na podstavci je nápis "Léta panie 1741 nákladem Adama Havránka ke cti a chvále bozi postaveno gest".

Kamenná sloupková boží muka v severní části obce na rozcestí při hřbitovu. Pozdně gotický tvar užívaný do 17. století. Součást souboru kamenných božích muk na Trhovosvinensku. Památkově chráněná.

Barokní žulová boží muka nejistého stáří. Dle údajů Národního památkového ústavu jsou raně barokní z roku 1698, datace na památce uvádí rok 1777. Boží muka mají nízký kamenný sokl, čtyřboký pilíř, čtyřbokou kaplici a kovový kříž s netypickou širokou patkou. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Na kamenném stupni hranolový sokl, na nárožích s dříkem, přecházejícím v kaplici se stříškou s křížem. Stěny kaplice s reliéfy Ukřižování Krista, Zmrtvýchvstání Krista a Panny Marie Bolestné. Na vrcholu kříž. Významná kamenická práce s lidovými prvky zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Památkově chráněná kamenná boží muka z roku 1779. Mají podobu hojně rozšířenou v této části Vysočiny - tedy štíhlý žulový sloup s čtvercovým půdorysem a jen naznačenou lucernu, zakončenou často mohutným křížem. U těchto božích muk původní kříž chybí, je nahrazen novějším kovovým křížkem.

Masivní pozdně gotická žulová boží muka vysoká cca 2,5 metru. Dřík má průřez pravidelného osmiúhelníku, v horní části přecházejícího do průřezu čtverce plastickými drápky. Původní kaplice zmizela ve 2. polovině 20. století, později doplněna čtvercovou kapličkou zaklenutou do oblouku.

Neúplná pozdně gotická boží muka s polygonálním dříkem a jednoduchou hlavicí. Z lucerny se zachovala jenom spodní deska a projmutá stanová stříška bez původního ukončení. Na vrcholu je dnes nově kovový dvojramenný kříž, doplněný o kovovou kouli. Boží muka jsou památkově chráněna od května 1958.

Zděná hranolová boží muka na křižovatce dnes již zaniklých cest vznikla snad na přelomu 18. a 19. stol. První doklad o sakrální stavbě pochází z II. vojenského mapování - Františkova z let 1836-1852.

Kamenná stélová boží muka nedaleko kaple ve svahu u cesty do osady. Datována na spodní části podstavce v průčelí do roku 1886. Stojí na vyšším hranolovém podstavci a jsou ve tvaru obdélníku s hlubším, kónicky zakončeným výklenkem, nyní prázdným. Vrchol je zakončen kuželkou se seříznutou špicí.

Masivní gotizující kamenná pilířková boží muka s prvky božích muk trhosvinského typu vznikla patrně v polovině 17. století. Chybí jim patka, mají hranolový dřík, kaplici s velkou nikou a novodobý kříž. Na současné místo byla přenesena v 70. letech 20. století. Památkově chráněná od května 1958.

Torzo pilířových žulových božích muk pozdně gotického typu, součást trhovosvinenského souboru ze 16. století. Dochoval se vysoký sokl, část osmibokého dříku a masivní vrcholová kaplice. V přední stěně je otevřená obdélná nika, ze všech stran završená trojúhelnými štítky. Vrcholový kříž chybí.