Výsledky hledání míst

Boží muka u silnice na Mladice na severním okraji vsi. Příklad drobné lidové architektury z konce 18. století. Vysoká hranolová boží muka na nízkém podstavci s kaplicí, krytá sedlovou stříškou, na jejímž středu hřebene je železný křížek. Památkově chráněná.

Hodnotná kamenná boží muka byla vystavěna roku 1631. Tuto skutečnost potvrzuje datace na sloupu. Lucerna na vrcholu sloupu je ozdobena novodobými obrázky Madony.

Kamenná sloupková boží muka v extravilánu na návsi, nedaleko pomníku obětem 1. světové války. Sloupek božích muk sem byl z původního místa přenesen a nová krycí deska s kaplicí doplněny v roce 2012.

Replika zděných pilířových božích muk z r. 1805, která byla úmyslně zničena v roce 1956 a obnovena v roce 2005. Jejich vznik se dle pověsti váže k francouzskému vojákovi, který v sousedním domě podlehl zraněním z bitvy u Slavkova. Sochu Panny Marie ve výklenku darovala rodina Šmerdova z Křenovic.

Památkově chráněná klasicistní zděná boží muka pilířového typu z 1. třetiny 19. století. Boží muka představují sloup, u kterého byl bičován Ježíš Kristus. Mělké niky, které pravděpodobně původně zdobily svaté obrázky, jsou v současnosti bez výzdoby. Boží muka jsou nabílená a dobře udržovaná.

Žulová barokní boží muka z roku 1772 připomínají hladomor v roce 1771. Mají válcový sloupek na hranolovém podstavci, na hlavici stojí kaplice zakončená nástavcem ve tvaru komolého jehlanu a kamennou koulí s kovaným křížem. Památkově chráněna od roku 1958. Renovována na počátku 21. století.

Boží muka pochází z r. 1780. Hranolový sokl božích muk s čelním segmentem. Půdorys trojboký. Nad kartuší plastický květinový ornament. Na nástavci vztyčena hranolová kaple. Na vrcholu kapličky bronzový křížek se sochou Krista. Boží muka zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1965.

Žulová sloupková boží muka s hranolovým soklem zdobeným psaníčkovou bosáží a reliéfním štítkem s lebkou a zkříženými hnáty z 18. století. Kaplice je hranolová, s mělkými prázdnými nikami, završená je jehlanem s koulí a dvojitým kovovým křížem. Boží muka jsou památkově chráněná od roku 1958.

Kamenná boží muka před kostelem sv. Tomáše jsou ze 17. století. Jedná se o běžný typ kamenných pilířových božích muk. Hranolová kaplička je opatřena třemi nikami, v nichž je výmalba zobrazující Veraikon, trnovou korunu a hřeby s písmeny INRI na nápisové pásce a kříž zdobený drapérií.

Barokní žulová boží muka z roku 1760. Subtilní hranolový pilíř je zdobený rytými rámy. Ukončený je profilovanou římsou. Čtyřboká lucerna je hrotitě zakončená, na vrcholu je kovový latinský křížek. V hrotité čelní nice je novodobý obrázek. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Zděná pilířková boží muka, na rozcestí, na mírně vyvýšeném místě. Silně šikmý podstavec nese štíhlý hranolový dřík, nad římsou je kaplička se čtyřmi zasklenými segmentovými nikami (v nich drobné novodobé sošky). Vrcholí dvouramenným jetelovým křížkem. Z 1. poloviny 19. století. Památkově chráněná.

Pozdně gotická kamenná pilířová boží muka. Ze soklu vyrůstá bílý oktogonální pilíř ukončený čtvercovou hlavicí. Ukončen komolou jehlancovou stříškou a rytým letopočtem 1609. Zapsána v seznamu kulturních památek r. 1963.

Původně barokní hranolová boží muka z 2. poloviny 18. století. V průběhu 20. století zničena; obnovena znovu v roce 2007.

Jednoduchá žulová boží muka z 18. století na rozdvojení cesty ze Zachotína, které dále pokračují na Mysletín a Častonín. Boží muka jsou částečně poškozena, na vrcholu chybí (pravděpodobně kovový) křížek. Obrázek v mělké nice je moderní.

Nízká zděná boží muka na čtvercovém půdorysu stojí při křižovatce silnic na Mikulov a Znojmo. Na vrcholu je kovový dvojramenný křížek. V prosklené nice je umístěn reliéf Nejsvětější Trojice. Boží muka nejsou datována, podle typu jsou snad z 19. století.