Výsledky hledání míst

Novodobá boží muka nechala v r. 2018 postavit rodina Pospíšilova z Vojnic. V nice na čelní straně je kovová tabulka s vyobrazením Panny Marie Svatokopecké a nápisem.

Velmi jednoduchá nedatovaná kamenná pilířková boží muka. Kvádrový podstavec bez ozdob přechází do čtyřbokého pilířku se skosenými hranami. Mírně rozšířená kaplice má trojúhelníkové štítky a mělké prázdné niky. Zakončení kaplice chybí. Nejsou datována a není na nich žádný ozdobný prvek ani nápis.

Zděná hranolová boží muka s obrázky světců v nikách a krytá stanovou stříškou asi z 2. poloviny 18. století. Jsou zv. též Bílá kaplička na rozdíl od druhých božích muk zv. Černá kaplička. Konkrétní vztah k bitvě u Zahájí není přímo doložen. V místě pochováni 3 vojáci z období 2. světové války.

Pozdně gotická žulová boží muka, přičítaná rožmberské stavební huti. Pilířek s okosenými hranami je tvořen dvěma částmi s půdorysem téměř pravidelného osmiúhelníku, je postavený na přitesaném rostlém kameni. Masivní kaplice je bez výrazných ozdobných prvků. Boží muka památkově chráněná od roku 1958.

Památkově chráněná boží muka jsou lidovou kamenickou prací z r. 1847 ojedinělou nejen svým výtvarným provedením, ale především zachovanou datací a signaturou.

Jednoduchá žulová boží muka z roku 1751 při úseku staré silnice z Jihlavy na Tábor mají podobu, která byla na konci baroka typická pro tuto část Vysočiny. Hranolový sokl je zdobený rytými rámy, nápisem a datací na čelní straně: 1751 / MATHI / AS / BISDAV / ER. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Zděná sloupová boží muka s válcovým dříkem na velmi nízkém kruhovém soklu, se zúženou kaplicí se třemi nikami a patriarchálním křížem pocházejí pravděpodobně z 18. století. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Čtyřboká boží muka postavená z lomového kamene v 18. století označují místo, kde byli v hromadném hrobě pohřbeni vojáci ze sedmileté války 1756–1763, kteří podlehli svým zraněním v lazaretu v Přibyslavi. Boží muka jsou omítnutá, opravená, ozdobená obrázky svatých.

Zděná hranolová boží muka z 19. století. Čtyřboký dřík s pravoúhlými vpadlinami je od soklu a kaplice oddělen jednoduchými římsami. Přední strana kaplice je prolomena pravoúhlým výklenkem, kryta je plechovou stříškou s jednoduchým kovovým křížem. Boží muka jsou památkově chráněna od května 1958.

Kamenná sloupková boží muka cca 1 km jižně od Svéboh směrem na Horní Stropnici, na rozcestí do Olbramova. Datována na patce 1837. Památkově chráněná.

Rustikální zděná barokní boží muka kasulového typu byla postavena někdy na přelomu 18. a 19 století. Stejný typ božích muk se dochoval také v katastru nedaleké obce Kobylá nad Vidnavkou a Tomíkovice. Stavba je kulturní památkou.

Neúplná kamenná boží muka volarského typu pravděpodobně z 19. či začátku 20. stol. Jejich původní podobu zachytila kresba R. Lavičky z 50. let 20. stol. Chybějící kaplice byla druhotně nahrazena kamenným křížem, proto je objekt na mapách označován jako kříž. Boží muka nejsou památkově chráněna.

Boží muka stojí v západní části obce Žďár. Tvoří je hranolový odstupněný podstavec se zkosenými hranami, který je spojen hranolovým dříkem s kaplicí s výklenkem. Na vršku kaplice s obrazem Panny Marie je pozlacený křížek.

Netypicky robustní žulová barokní pilířková boží muka z roku 1735. Hrubě opracovaný silný hranolový dřík se na vrcholu rozšiřuje a je zakončen římsou. Lucerna je půlkruhová, s hlubokou čelní nikou, dnes je bez sošky, která v ní stávala. Boží muka byla památkové chráněna od roku 1958 do roku 1983.

Jednoduchá zděná hranolová boží muka na mohutném čtvercovém soklu. U ohradní zdi nedaleko silnice na okraji vesnice směrem na Libějovice. Neznámého stáří - nedatovaná.