Výsledky hledání míst

Masivní gotizující kamenná pilířková boží muka s prvky božích muk trhosvinského typu vznikla patrně v polovině 17. století. Chybí jim patka, mají hranolový dřík, kaplici s velkou nikou a novodobý kříž. Na současné místo byla přenesena v 70. letech 20. století. Památkově chráněná od května 1958.

Trojboká zděná boží muka byla postavena uprostřed polí při cestě na Syrovice na počátku 18. století. Ve 20. století je pohltila zástavba. V nikách se dochovaly nástěnné malby, znázorňující Svatou Trojici, Pietu a svatého Antonína Paduánského.

Žulová barokní boží muka z roku 1729 (dle datace na soklu) mají podobu typickou pro tuto část Vysočiny. Hranolový dřík vychází z hranolového soklu a je zakončen římsou. Na ní je čtyřboká kaplice, zakončená projmutým jehlancem a kamenu koulí. Památkově chráněna od roku 1958.

Pozdně barokní architektonicky hodnotná boží muka z poloviny 18. století. Sloup Nejsvětější Trojice osazený na zděnou kruhovou základnu ukončenou kamennými bloky. Památkově chráněná.

Jednoduchá žulová boží muka z roku 1751 při úseku staré silnice z Jihlavy na Tábor mají podobu, která byla na konci baroka typická pro tuto část Vysočiny. Hranolový sokl je zdobený rytými rámy, nápisem a datací na čelní straně: 1751 / MATHI / AS / BISDAV / ER. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Barokní kamenná sloupková boží muka z 18. století mají hranolový sokl s psaníčkovou bosáží, toskánský sloup a čtyřbokou kaplici s mělkými nikami s půlkruhovým záklenkem. V nikách jsou malby na plechu. Na vrcholu mají kouli a jednoduchý kovový kříž. památkově chráněná jsou od roku 1958.

Zděná trojboká sakrální stavba, spojovaná s Nejsvětější Trojicí, vznikla asi ve druhé polovině 18. nebo počátkem 19. století. První doklad pochází z mapy Císařského povinného otisku stabilního katastru Moravy a Slezska z r. 1834. Kolem r. 2014 byla stavba kompletně rekonstruována.

Kamenná boží muka byla vytvořena roku 1758. Na čelní straně vysokého soklu jsou ryté rámy se symboly srdce a kříže, iniciály ICS a letopočet 1758. Čtyřboký dřík je zakončen výraznou krycí deskou, na které je hranolová kaplice, na vrcholu s koulí a kovovým křížem. Památkově chráněná jsou od r. 1958.

Barokní zděná pilířová boží muka na čtvercovém půdorysu s hmotově shodnou kaplicí a stanovou střechou jsou z 18. století. V dříku jsou mělké niky zaklenuté konchou, v kaplici jsou niky obdélné. Výklenky jsou v současné době prázdné, bez ozdob. Boží muka jsou památkově chráněná od května 1958.

Vrcholně barokní pilířová boží muka z r. 1705 jsou mistrovským umělecko-řemeslným dílem pravděpodobně z dílny louckého kláštera ve Znojmě. Kaplice je bohatě zdobena reliéfy světců. Původně stávala v hraničním pásmu jižně od Šatova, roku 1987 byla umístěna před kostel sv. Linharta v Havraníkách.

Žulová barokní sloupková boží muka z roku 1740, součást rozsáhlé skupiny božích muk s typickým barokním tvaroslovím v okolí Batelova. Hranolový sokl je zapuštěn do terénu, dřík hranolový, lucerna má mělké niky, stanovou stříšku, kamennou kouli a kovový křížek. Památkově chráněna od roku 1958.

Památka přechodného typu mezi zděnými božími muky a výklenkovou kapličkou, snad z 19. stol. Má obdélníkový půdorys, stupňovitý sokl přechází v dřík, kaplice je zakončená trojúhelníkovým štítem, krytým sedlovou střechou. Nika je uzavřena prosklenými dvířky. Boží muka nejsou památkově chráněna.

Památkově chráněná zděná barokní sloupková boží muka jsou prvně zachycena již v I. vojenské mapování - josefském probíhajícím v letech 1764-1768 a 1780-1783.

Zděná hranolová boží muka s čelní zasklenou nikou pocházejí zřejmě z 18. století. Stavba je chráněna jako kulturní památka ČR.

Pilířová boží muka z mušlového vápence ze druhé třetiny 17. století. Na podstavě stojí štíhlý čtyřboký pilíř, ukončený slepou kaplicí s kónicky se zužující stříškou, přecházející v masivní kříž. Ve středu kříže je reliéf trnové koruny a srdce se třemi hřeby. Památkově chráněná jsou od roku 1958.