Výsledky hledání míst

Kaplička je neznámého původu. Opravou prošla v roce 2004. Stojí u silnice vedoucí z Cvikova do Lindavy

Barokní kaplička postavena v druhé pol. 18. stol. R. 1825 upravena. Má boční strany prohnuté směrem dovnitř. Závěr kapličky lehce oblého tvaru bez jakýchkoli architektonických prvků. Půlkruhově zaklenutý vchod s dvoukřídlými dveřmi. Nad vchodem letopočet 1825. V roce 2018 znovu a důkladně opravena. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Původně renesanční letohrádek z pol. 16. stol., přestavěný barokně na lazaret po roce 1680. V té době byl postaven zahradní domek, klasicistně přestavěn v letech 1815 – 47.

Roku 2021 došlo k rozsáhlejší opravě křížku. Celý povrch byl pokryt spádovými nečistotami a biomikroorganismy. Práce provedl restaurátor Pavel Kytka. Doplnil závažné destrukce a poškození. V poslední fázi opravy povrch pomníku ošetřen konzervačním přípravkem. Na vrchol doplněna replika kamenného křížku.

Původně gotický karner sv. Anny ze 14. století, barokně upraven v 17. a 18. století. Osmiboká centrální stavba s opěráky a obdélníkovou apsidou, s barokními okny, portálem a kopulovitou střechu s lucernou.

Na rozhraní 11. a 12. stol. povstala na tomto místě románská rotunda. Ve stol. 13. byl na jejích základech vystavěn románský karner sv. Jakuba. V 1. pol. 15. stol. pak zde vyrostla kaple slohu gotického. Románská kostnice sloužila i po zboření stavby gotické na jaře léta Páně 1529 až do stol. 17.

Románský karner sv. Leonarda z první poloviny 13. století. Jeho výstavba je dávána do souvislosti s účastí vévody Leopolda VI. Babenberského na křižácké výpravě r. 1217. Je dvoupodlažní, s dolním prostorem kostnice a horní kaplí s polokruhovou apsidou. V interiéru zbytky fresek z 13. stol.

Karner na hřbitově u zaniklého kostela sv. Kunigundy. Patrně ze 13. století, má románské prvky. V prvním patře je kaple sv. Michaela archanděla, v přízemí kostnice. Od roku 1925 kaple slouží jako památník zdejším obětem válek.

Pozdně románský karner (patrová kaple s kostnicí v přízemí) byl v koutě bývalého kostelního hřbitova v Moravských Budějovicích postaven v polovině 13. století. Barokní úpravy, 1892 odbourána arkýřová apsida. Hřbitov zrušen 1784.

Hřbitovní kaple byla postavena v těsné blízkosti kostela sv. Václava přibl. v 1. pol. 13. stol. R. 1662 byla nově zasvěcena sv. Trojici. Pod kaplí je podzemní část k ukládání kostí. V l. 1959-1962 provedena rekonstrukce, při které byla odkryta románská okna a v lodi kostela románská figurální malba.

Plochu jilemnického náměstí člení empírová kašna z roku 1836 a dvě barokní sousoší: svatého Kříže se svatými Janem Nepomuckým a Vavřincem z roku 1799 a mariánské se svatými Barborou a Maří Magdalenou z roku 1723.

Pískovcová kašna, dnes replika s mariánským sloupem s původní sochou Panny Marie od J. Maxe z první poloviny 19. stol.

Kašna se sloupem ukončeným sochou sv. Anny a Panny Marie z r. 1727, obklopena v dolní části sv. Janem Nepomuckým, Karlem Boromejským, sv. Janem Sarkandrem a sv. Šebestiánem. Sloup razantně upraven r. 1875 Karlem Dvořákem. Postaven na památku ničivého požáru a z vděčnosti ochrany před morovou ránou.

Dvě drobné výrazné sakrální památky zdobí Kaštice u Podbořan: kašna se sochou Bičovaného Krista, datovaná nápisovou deskou do roku 1608, a mariánský sloup z roku 1709. Výstavbu obou financovali příslušníci rodu Schmidgräbnerů z Lustenecku.

Kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého postavena v r. 1706 na hlavním kladenském náměstí. Později přenesena na roh Poděbradovy ulice a ulice T. G. Masaryka. V roce 1919 socha stržena. Torzo leželo na zahradě děkanství. Podle originálu vytvořena kopie a ta opětovně umístěna na původní místo.