Výsledky hledání míst

Renesanční hranolová zvonice se zděným přízemím, dřevěným patrem a dlátkovou střechou, stojí od 16. století severně od farního kostela sv. Kateřiny ve Velvarech. Zřejmě původně plnila i obrannou funkci.

Barokní věžovitá zděná hranolová stavba, pravděpodobně soudobá se sousedním kostelem. Při obnově v 90. letech 20. století upravena na obydlí správce, po odchodu alternativního umělce Luďka Markse prázdná. Zvononosná konstrukce rozebrána, zvony odvezeny.

Dvoupatrová zděná hranolová zvonice z roku 1599. Původně tvořila bránu hřbitovní zdi, druhotně byl průchod zazděn. Na severní stěně je zazděna kamenná plastika lidské tváře z doby vzniku stavby.

Vysoká zděná hranolová zvonice z počátku 16. století. Druhé patro přistavěno v roce 1675.

Hranolová zvonice se zděným přízemím, dvěma dřevěnými obedněnými patry a odstupňovanou helmicí zvonového tvaru z roku 1754 dominuje kostelnímu areálu v Kryštofově Údolí. Důkladně opravena s celým areálem v 90. letech 20. století.

Hranolová dřevěná zvonice na zděné podezdívce, postavená roku 1904 na místě starší obdobné stavby (snad s využitím jejích konstrukčních prvků). Nejvýraznější částí je východní průčelí s velkým zvukovým oknem a střešní zvoničkou.

Hranolová zděná zvonice s jehlancovou střechou pochází snad ze závěru 17. století. Chybějící slohové znaky neumožňují její přesnější dataci, zachovalé zvony pocházejí z let 1682 a 1722. Součást areálu kostela a hřbitova.

Samostatně stojící vzpěradlová polodřevěná barokní zvonice z konce 17. či z počátku 18. století. Má čtvercový půdorys, přízemí je z lomového kamene, zvonové patro je dřevěné. Zvonice má stanovou střechu krytou šindelem. Dva zvony (z let 1500 a 1655) jsou zavěšeny na vzpěradlové konstrukci.

Součást kostelního komplexu v centru Droužkovic u Chomutova, dříve opevněného. Věž zvonice pochází z přelomu 13. a 14. století, prošla barokními úpravami. Zvonice bývala zároveň branou na hřbitov, což dokládá zazděný průchod v přízemí.

Zděná hranolová zvonice v těsném sousedství kostela sv. Mikuláše. Ve zvonovém patře má velká, segmentem zaklenutá okna. Zvonice má stanovou střechu. Zvon od mistra Rudgera je gotický, z roku 1322.

Polozděná zvonice na šestibokém půdorysu, součást areálu kostela v prastaré polabské obci. Postavena zřejmě až po úpravě terénu, která ze sousedního kostela udělala "polozemnici". Horní část je hrázděná, obedněná.

Samostatně stojící dřevěná zvonice u gotického kostela sv. Ondřeje (14. století) byla postavená v 19. století. Pravděpodobně nahradila starší zvonici. Ve zvonici, stojící v areálu bývalého hřbitova, obklopujícím kostel, jsou zavěšeny zvonky z let 1812 a 1846.

Novogotická věžovitá zvonice nahradila roku 1868 starší částečně dřevěnou věž, vzniklou roku 1694. Původní stavba téhož určení zanikla požárem roku 1692. Dvoupatrová zvonice s vysokou jehlancovou střechou dominuje celému městu.

Polozděná renesanční hranolová zvonice z roku 1587, postavená za Šimona Mírka ze Solopysk. Upravena v roce 1886.

Vysoká zděná hranolová třípodlažní barokní zvonice, soudobá se sousedním kostelem (1706), se kterým tvoří kompaktní areál, vymezený eliptickou hřbitovní zdí. Přízemí sloužilo jako márnice. Všechny zvony podlehly válečným rekvisicím ve 20. století.